# Šedesát let Radegastu. Jak nošovický pivovar naučil Čechy pít hořké ležáky a Birell - **Datum**: 16. července 2026 - **Kategorie**: [Produkty](https://www.zgastronomie.cz/produkty/) - **Zdroj**: [Plzeňský Prazdroj](https://www.prazdroj.cz/) > Před šedesáti lety se v Nošovicích začal stavět první nový pivovar po více než půlstoletí. Radegast do českého pivovarnictví nepřinesl návrat k tradicím, ale naopak tvrdou průmyslovou modernizaci, která navždy změnila tuzemský trh. Když se 7. července 1966 v Nošovicích slavnostně poklepávalo na základní kámen nového pivovaru, československý pivovarský průmysl se nacházel ve složité situaci. Většina tehdejších provozů pamatovala ještě časy rakousko-uherské monarchie, trpěla podinvestováním a technologicky zaostávala. Komunistické centrální plánování navíc nutně potřebovalo saturovat rostoucí poptávku po pivu v průmyslovém a hornickém regionu severní Moravy. Rozhodnutí postavit zcela nový provoz na zelené louce tak nebylo motivováno snahou o kulinářské inovace, ale čistě pragmatickou potřebou objemu. Výrobce dnes ve svých materiálech uvádí, že nošovický provoz od počátků měnil české [pivovarnictví](/pivovarnictvi/). Při pohledu do historie je nutné toto tvrzení uvést do správných proporcí. Radegast skutečně přinesl revoluci, nešlo však o revoluci řemeslnou, nýbrž průmyslovou. Zatímco tradiční české pivovarnictví si zakládalo na otevřených kvasných kádích na spilkách, v Nošovicích se od počátku vsadilo na semikontinuální [kvašení](/fermentace/) v uzavřených tancích s chladicím pláštěm. Tento krok, který tehdejší konzervativní sládci často kritizovali jako odklon od klasické české cesty, předznamenal masivní nástup cylindrokónických tanků (CKT) v devadesátých letech. Radegast tak v podstatě otestoval model velkokapacitní moderní výroby, který později převzala většina velkých domácích hráčů. ## Sázka na hořkost proti proudu Technologie by sama o sobě k úspěchu nestačila, pokud by [pivo](/pivo/) lidem nechutnalo. Zde sehrál stěžejní roli první nošovický sládek Jaromír Franzl. Pocházel z rodiny, jejíž pivovarská tradice sahala až do roku 1758, a do hypermoderního socialistického podniku vnesl osobní vizi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dominovala československému trhu piva s plnějším, sladším a méně prokvašeným profilem. Franzl se rozhodl jít proti tehdejším zvyklostem a uvařil pivo s výrazně vyšší hořkostí. Tento riskantní krok formoval nejen identitu samotné značky, ale postupně i preference celého národa. Dnes je vyšší hořkost jedním z hlavních marketingových taháků většiny velkých pivovarů, které se snaží reagovat na poptávku spotřebitelů po výraznějších chutích. Současná sládková Pivovaru Radegast Jana Tovaryšová v tomto trendu pokračuje, což dokládá i uvedení výčepního speciálu Ratar v roce 2019, který posunul hranici vnímání hořkosti v segmentu běžně dostupných piv opět o něco výše. ## Technologie, která stvořila Birell Pokud chceme hledat moment, kdy nošovický pivovar skutečně a nezpochybnitelně přepsal pravidla hry na českém trhu, musíme se posunout do devadesátých let. Ředitel pivovaru Ivo Kaňák připomíná, že podnik stál u zrodu zcela nové kategorie nealkoholických piv. Do té doby reprezentovalo české nealko pivo Pito, jehož chuťový profil odrazoval většinu konzumentů. Radegast v roce 1992 jako první v zemi nasadil technologii speciálních kvasinek, které při kvašení neprodukují [alkohol](/alkohol/), ale zachovávají pivní charakter nápoje. Tato inovace, původně vyvinutá ve Švýcarsku, dala vzniknout značce Birell. Ta nejenže zcela ovládla domácí trh s nealkoholickým pivem, ale v podstatě naučila Čechy tento nápoj pít. Dnes tvoří nealkoholická piva a jejich ochucené varianty nejrychleji rostoucí segment celého nápojového průmyslu. Odvaha k technologickým změnám zůstala v Nošovicích přítomná i v dalších dekádách. V polovině devadesátých let pivovar nahradil tradiční scezovací káď sladinovým filtrem, což byl další krok k maximalizaci výtěžnosti a efektivity, který vyvolal v oboru nemalé diskuse. Dnes se podnik soustředí především na provozní efektivitu a úsporu energií. Spotřeba 2,28 hektolitru vody na výrobu jednoho hektolitru piva představuje hodnotu, která se pohybuje hluboko pod celosvětovým průměrem velkých průmyslových provozů. ## Věděli jste? - Název Radegast nevybrali marketingoví experti, ale veřejnost v soutěži v roce 1969. Sešlo se 3 500 návrhů a vítěz si odnesl odměnu 1 000 korun. - Mezi neúspěšnými návrhy na jméno nového piva figurovaly názvy jako Pinoš, Ogar, Jantar nebo Beskyd. - První várka piva se v Nošovicích uvařila 3. prosince 1970, tedy více než čtyři roky po položení základního kamene. - Radegast byl prvním českým pivovarem, který začal využívat bioplyn z vlastní čistírny odpadních vod k vytápění kotelny. --- **Tagy**: [nealkoholické pivo](https://www.zgastronomie.cz/nealkoholicke-pivo/), [pivovarnictví](https://www.zgastronomie.cz/pivovarnictvi/), [průmyslové pivovary](https://www.zgastronomie.cz/prumyslove-pivovary/), [Radegast](https://www.zgastronomie.cz/radegast/) --- *Zdroj: [https://www.zgastronomie.cz/sedesat-let-radegastu-jak-nosovicky-pivovar-naucil-cechy-pit-horke-lezaky-a-birell/](https://www.zgastronomie.cz/sedesat-let-radegastu-jak-nosovicky-pivovar-naucil-cechy-pit-horke-lezaky-a-birell/)*