# Švýcarský projekt slibuje férového tuňáka z Malediv. Jakou váhu mají eko štítky na rybích konzervách? - **Datum**: 5. května 2026 - **Kategorie**: [Produkty](https://www.zgastronomie.cz/produkty/) - **Zdroj**: [Fair Trade USA](https://www.fairtradecertified.org) > Společnost Blueyou spouští na Maledivách program pro udržitelný lov tuňáků s certifikací Fair Trade. Zatímco projekt slibuje podporu místních komunit a tradičních metod lovu, nad reálným dopadem podobných certifikátů v rybářském průmyslu se vznáší řada otazníků. Květen tradičně otevírá Světový den tuňáků a s ním přichází i vlna prohlášení o ochraně oceánů. Švýcarská společnost Blueyou, která se profiluje jako dodavatel udržitelných mořských plodů, aktuálně oznámila spuštění nového programu na Maledivách. Ve spolupráci s organizací Fair Trade USA chce na evropský a americký trh dostat tuňáka uloveného s ohledem na přírodu i místní obyvatele. Plán zní ambiciózně: zapojit 25 ostrovních komunit, podpořit 2 500 rybářů a vyprodukovat 20 tisíc tun ryb ročně. ## Tradiční lov jako prémiový produkt Maledivy nebyly pro tento projekt vybrány náhodou. Ostrovní stát v Indickém oceánu má dlouhou a nepřerušenou tradici lovu tuňáků metodou zvanou pole-and-line, tedy na udici. V praxi to znamená, že na palubě lodi stojí řada rybářů s pruty a loví ryby doslova jednu po druhé. Tento postup se diametrálně liší od průmyslového rybolovu pomocí obřích zátahových sítí nebo dlouhých lovných šňůr, které produkují obrovské množství nechtěných úlovků, včetně želv, žraloků a delfínů. Maledivští rybáři tak udržitelný lov neobjevují, oni ho praktikují po staletí. Švýcarský projekt jim spíše otevírá dveře k bonitním zákazníkům na Západě, kteří jsou ochotni za šetrný přístup zaplatit prémiovou cenu. Zpracování ryb v tropických oblastech je navíc extrémně energeticky náročné. Součástí iniciativy je proto i testování solárně poháněné výrobny ledu. Právě chlazení úlovku bezprostředně po vytažení z vody je kritické pro zachování kvality masa, které pak putuje do konzerváren. ## Odvrácená tvář certifikací Zde se ovšem otevírá širší debata o reálném dopadu podobných certifikací. Trh s rybími konzervami je vysoce konkurenční a nejrůznější eko štítky, ať už jde o známější MSC (Marine Stewardship Council) nebo právě Fair Trade, fungují často jako nezbytná propustka do regálů západních supermarketů. Kritici dlouhodobě upozorňují, že certifikační procesy jsou drahé a byrokraticky náročné. Drobní rybáři z rozvojových zemí na ně bez finanční a logistické podpory západních firem nemají šanci dosáhnout. Některé nevládní organizace namítají, že certifikace často slouží spíše jako marketingový nástroj pro výrobce konzerv, kteří si díky nim mohou na pultu obhájit vyšší marži. Zákazník si připlatí za pocit odpovědnosti, ale reálná změna globálního ekosystému postupuje pomalu. René Benguerel, spoluzakladatel a ředitel Blueyou, k tomu podotýká, že principy spravedlivého obchodu jsou v rybářském průmyslu stejně důležité jako u kávy nebo banánů, protože pomáhají snižovat sociální rizika v dodavatelských řetězcích. Josh Nelson, manažer pro mořské plody z Fair Trade USA, doplňuje, že program by měl do maledivských komunit přinést přes 700 tisíc dolarů ve formě rozvojových fondů. ## Biologie v pozadí: Není tuňák jako tuňák Z pohledu mořské biologie je zajímavé sledovat, na jaké druhy se projekt zaměřuje. Loví se tuňák pruhovaný (skipjack) a tuňák žlutoploutvý (yellowfin). Zatímco populace tuňáka pruhovaného jsou poměrně odolné a rychle se obnovují, tuňák žlutoploutvý čelí v Indickém oceánu masivnímu přelovení a vědci volají po drastickém snížení kvót. I když je lov na udici šetrný, odebírání ohroženého druhu z tenčící se populace zůstává kontroverzním tématem bez ohledu na certifikaci. Projekt má i druhou, neméně zajímavou rovinu, kterou zmiňuje Shakir Mohamed, manažer programu Blueyou na Maledivách. Do iniciativy se zapojí zhruba pět set místních žen, které se budou věnovat pěstování mořských okurek a obnově porostů mořské trávy. Mořské okurky fungují jako přirozené vysavače mořského dna, filtrují sedimenty a udržují ekosystém v rovnováze. Mořská tráva zase představuje klíčové úložiště uhlíku a chrání pobřeží před erozí. Propojení tradičního rybolovu s ochranou pobřežních ekosystémů představuje funkční model pro konkrétní komunity. Pro spotřebitele v Evropě a Americe to znamená možnost koupit si konzervu s transparentnějším původem. Otázkou pro celý rybářský průmysl však zůstává, zda tyto izolované prémiové projekty dokážou vyvinout dostatečný tlak na velké průmyslové flotily, které nadále operují v mezinárodních vodách bez ohledu na certifikáty a [udržitelnost](/udrzitelnost/). ## Věděli jste? - Maledivy zakázaly používání velkých zátahových sítí ve svých vodách, čímž si udržují status jedné z nejekologičtějších rybářských destinací na světě. - Tuňák pruhovaný (skipjack) tvoří více než polovinu celosvětového úlovku tuňáků a je nejčastějším druhem, který najdete v běžných konzervách v supermarketech. - Mořské okurky, které budou maledivské ženy v rámci projektu pěstovat, jsou v mnoha asijských zemích považovány za luxusní delikatesu a jejich cena na trhu může dosahovat astronomických částek. --- **Tagy**: [Maledivy](https://www.zgastronomie.cz/maledivy/), [potravinová bezpečnost](https://www.zgastronomie.cz/potravinova-bezpecnost/), [rybolov](https://www.zgastronomie.cz/rybolov/), [tuňák](https://www.zgastronomie.cz/tunak/) --- *Zdroj: [https://www.zgastronomie.cz/svycarsky-projekt-slibuje-feroveho-tunaka-z-malediv-jakou-vahu-maji-eko-stitky-na-rybich-konzervach/](https://www.zgastronomie.cz/svycarsky-projekt-slibuje-feroveho-tunaka-z-malediv-jakou-vahu-maji-eko-stitky-na-rybich-konzervach/)*