# Z lékáren do každého jogurtu. Trh s probiotiky míří k hranici 115 miliard dolarů, táhnou ho potraviny - **Datum**: 17. dubna 2026 - **Kategorie**: [Trendy](https://www.zgastronomie.cz/trendy/) - **Zdroj**: [MarketsandMarkets](https://www.marketsandmarkets.com/ResearchInsight/probiotic-market-advanced-technologies-and-global-market.asp) > Probiotika už dávno nejsou jen doplňkem stravy po léčbě antibiotiky. Podle nových dat se z nich stává každodenní součást jídelníčku, která do roku 2030 vyžene hodnotu globálního trhu na 115 miliard dolarů. Trh s probiotiky prochází zásadní proměnou. Zboží, pro které si lidé dříve chodili výhradně do lékárny při zažívacích potížích, se přesunulo do běžných nákupních košíků. Podle aktuální analýzy společnosti MarketsandMarkets dosáhne globální trh s probiotiky v roce 2025 hodnoty 76,59 miliardy dolarů. Do roku 2030 by pak měl vyrůst až na 114,95 miliardy dolarů při průměrném ročním růstu 8,5 %. Tento růst netáhnou pilulky, ale běžné potraviny a nápoje, které tvoří největší tržní segment. ## Bakterie v ochranném obalu Historicky naráželi výrobci potravin na jeden zásadní fyziologický problém. Aby probiotika v těle fungovala, musí přežít průchod vysoce agresivním prostředím žaludečních kyselin a dostat se v živém stavu až do střev. Vědecký výzkum mikrobiomu v posledních deseti letech ukázal, že složení střevních bakterií ovlivňuje nejen trávení, ale přes takzvanou osu střevo-mozek i imunitu, psychiku a metabolismus. Tento vědecký posun donutil výrobce hledat cesty, jak bakterie lépe chránit a dostat je do potravin, které nevyžadují chlazení. Odpovědí se staly nové technologie, především nanoenkapsulace. Výrobci dnes dokážou citlivé bioaktivní látky, včetně probiotických kmenů, obalit na mikroskopické úrovni. Bakterie jsou tak chráněné před teplem, vlhkostí, kyslíkem i stresem při průmyslovém zpracování potravin. Na trhu se tak objevují probiotické čaje, cereální tyčinky nebo trvanlivé nápoje. ## Asijská tradice a evropští dodavatelé Z geografického hlediska trhu dominuje asijsko-pacifický region, který si v roce 2024 ukrojil téměř 46 % celosvětového podílu. Asie má pro konzumaci živých kultur hluboké historické a kulturní předpoklady. [Fermentace](/fermentace/) zde po staletí sloužila jako základní metoda konzervace potravin, ať už jde o korejské kimchi, japonské miso nebo natto. Japonsko hraje v moderní historii probiotik zcela zásadní roli. Byla to právě japonská společnost Yakult Honsha, jejíž zakladatel Minoru Shirota už ve třicátých letech dvacátého století izoloval a kultivoval kmen *Lactobacillus casei Shirota*. Yakult dodnes masivně expanduje napříč jihovýchodní Asií. Na asijském trhu masivně investují i evropští giganti. Společnost Danone rozšiřuje své výrobní kapacity pro fermentované mléčné výrobky v Číně, zatímco Nestlé od roku 2022 posiluje své portfolio probiotické výživy v Indii. Samotný vývoj probiotických kmenů ale nestojí na těchto spotřebitelských značkách. Trh ovládá úzká skupina specializovaných dodavatelů ingrediencí a biotechnologických firem. Hráči jako dánský Novonesis, americké korporace ADM a IFF, irská Kerry Group, kanadský Lallemand nebo švédská BioGaia drží patenty na konkrétní kmeny. Tyto firmy investují obrovské prostředky do genomiky a mikrobiálního screeningu, aby mohly potravinářům dodávat řešení na klíč. ## Legislativní kličky a regály supermarketů V Evropské unii naráží výrobci na přísnou legislativu. Evropský úřad pro [bezpečnost potravin](/bezpecnost-potravin/) (EFSA) velmi striktně posuzuje zdravotní tvrzení na obalech. Samotné slovo "probiotikum" je v mnoha zemích EU považováno za neschválené zdravotní tvrzení, pokud není podloženo specifickými klinickými studiemi pro daný kmen. Výrobci to často obcházejí tím, že do produktů přidávají vitamíny nebo vápník, u kterých jsou zdravotní tvrzení legislativně povolená, a přítomnost živých kultur komunikují jen jako součást složení. V [USA](/usa/) nebo v Asii je regulace volnější, což usnadňuje rychlejší uvádění nových produktů na trh. Přesun probiotik z kategorie doplňků stravy do kategorie běžných potravin mění i způsob, jakým je lidé nakupují. Největší podíl na distribuci mají hypermarkety a supermarkety. Umístění probiotických jogurtů, kefírů a nápojů v běžných chladicích boxech vedle základních potravin normalizuje jejich každodenní konzumaci. Zákazník už nevnímá probiotika jako léčbu, ale jako preventivní součást životního stylu. Pro výrobce potravin to znamená stabilní a předvídatelný odbyt, který není závislý na sezónních výkyvech nemocnosti. ## Věděli jste? - Slovo probiotikum pochází z řečtiny a znamená "pro život", což je přímý protiklad slova antibiotikum. - Většina probiotických kmenů používaných v potravinářství patří do rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, které se přirozeně vyskytují v lidském trávicím traktu. - Aby mohla být potravina označena jako probiotická, musí obsahovat dostatečné množství živých mikroorganismů, které se udává v jednotkách tvořících kolonie (CFU) - často jde o miliardy bakterií v jedné porci. - Kromě probiotik trh aktuálně objevuje i prebiotika (vláknina, která slouží jako potrava pro bakterie) a postbiotika (neživé buňky a metabolity, které mají zdravotní benefity). --- **Tagy**: [funkční potraviny](https://www.zgastronomie.cz/funkcni-potraviny/), [mikrobiom](https://www.zgastronomie.cz/mikrobiom/), [potravinářský průmysl](https://www.zgastronomie.cz/potravinarsky-prumysl/), [probiotika](https://www.zgastronomie.cz/probiotika/) --- *Zdroj: [https://www.zgastronomie.cz/z-lekaren-do-kazdeho-jogurtu-trh-s-probiotiky-miri-k-hranici-115-miliard-dolaru-tahnou-ho-potraviny/](https://www.zgastronomie.cz/z-lekaren-do-kazdeho-jogurtu-trh-s-probiotiky-miri-k-hranici-115-miliard-dolaru-tahnou-ho-potraviny/)*