Nespresso slibuje miliardu akrů pro regenerativní zemědělství. Dokumentaristé v Cannes mění pravidla byznysu

Regenerativní zemědělství přestává být okrajovým tématem pro hrstku ekologických nadšenců a stává se tvrdou obchodní podmínkou. Když nadnárodní korporace začnou podmiňovat své nákupy tím, jak farmáři pečují o půdu, pocítí to celý trh. Tento posun se bezprostředně dotýká i České republiky. Tuzemští zemědělci, kteří dodávají suroviny velkým potravinářským hráčům, se budou muset novým standardům přizpůsobit, jinak riskují ztrátu lukrativních smluv. Pro českého spotřebitele to zase znamená, že ranní káva nebo oblíbená značka potravin bude stále častěji pocházet z farem, které se snaží aktivně vázat uhlík v půdě.

Přesně tento tlak na globální dodavatelské řetězce se snaží urychlit kampaň One Billion Acres, kterou na filmovém festivalu v Cannes představili dokumentaristé Josh Tickell a Rebecca Harrell Tickell. Iniciativa si klade za cíl převést miliardu akrů zemědělské půdy po celém světě do režimu regenerativního zemědělství. Prvním velkým hráčem, který se k závazku připojil, je kávová značka Nespresso. Ta slíbila, že minimálně 75 procent jejího zemědělského dodavatelského řetězce projde certifikací nebo ověřením pro regenerativní postupy.

Od hollywoodského plátna na pole

Manželé Tickellovi nejsou v propojování filmu a environmentálního aktivismu žádní nováčci. Kampaň v Cannes předchází červnové premiéře jejich nového snímku Groundswell na platformě Prime Video. Jde o závěrečný díl trilogie o půdě, která odstartovala v roce 2020 filmem Kiss the Ground. Tento dokument tehdy dokázal dostat téma zdraví půdy do hlavního proudu a odstartoval vlnu zájmu o to, jak způsob pěstování plodin ovlivňuje klimatickou změnu.

Zatímco předchozí snímky se soustředily primárně na americký kontinent a tamní průmyslové farmaření, Groundswell rozšiřuje záběr na celý svět. Štáb natáčel mimo jiné na kávových plantážích v kolumbijském regionu Jardín, odkud pochází i část produkce pro Nespresso. Rebecca Harrell Tickell, která si sama nese trvalé zdravotní následky z natáčení dokumentu o úniku ropy z plošiny Deepwater Horizon, vnímá současnou iniciativu jako nutný krok k záchraně ekosystémů. Její manžel Josh Tickell, držitel divácké ceny ze Sundance za film FUEL, dodává, že data z více než tisícovky sledovaných farem potvrzují schopnost regenerativních postupů zachytávat uhlík a udržet produkci potravin.

Nová meta pro potravinářský byznys

Rozhodnutí značky Nespresso podepsat jako první takzvaný Impact Partner pledge ukazuje, kam se stáčí pozornost velkého byznysu. Generální ředitel společnosti Alfonso Gonzalez Loeschen vidí v regenerativním zemědělství budoucnost nejen pro pěstování prémiové kávy. Pro potravinářské giganty jde o pragmatický krok. Změny klimatu, sucha a degradace půdy přímo ohrožují jejich schopnost nakupovat suroviny v potřebném množství a kvalitě.

Regenerativní přístup se od tradičního ekologického zemědělství liší. Zatímco bio certifikace se soustředí především na to, co farmář nesmí používat (syntetická hnojiva a pesticidy), regenerativní model měří konkrétní výsledky. Sleduje se, kolik organické hmoty v půdě přibývá, jak pole zadržuje vodu a nakolik se daří obnovovat biodiverzitu. V případě kávy to v praxi znamená ústup od pěstování na holých svazích směrem k agrolesnictví, kde kávovníky rostou ve stínu vyšších stromů, které chrání půdu před erozí a poskytují útočiště ptactvu.

Kampaň One Billion Acres navazuje na předchozí iniciativu 100 Million Acres, do které se zapojily značky jako Maker's Mark nebo Applegate. Současný tlak na certifikace, mezi které patří Regenified, Land to Market nebo Regenerative Organic Certified, vytváří zcela nové tržní prostředí.

Česká stopa v utužené půdě

Téma obnovy půdy silně rezonuje i v českém kontextu, ačkoliv výchozí pozice tuzemského zemědělství je specifická. V důsledku historické kolektivizace má Česká republika jedny z největších půdních bloků v Evropě. Desetiletí hluboké orby a pěstování monokultur zanechalo velkou část české orné půdy zhutnělou a náchylnou k vodní i větrné erozi.

Přechod na regenerativní postupy, které zahrnují minimalizaci orby, neustálé pokrytí půdy meziplodinami a pestřejší osevní postupy, u nás zatím zavádějí spíše průkopníci. Existují ale lokální projekty, které se snaží farmáře finančně motivovat k ukládání uhlíku do půdy. Pokud budou nadnárodní odběratelé vyžadovat suroviny pěstované šetrnějším způsobem, může to zafungovat jako mnohem silnější impuls ke změně než státní dotační politika.

Zemědělská transformace se tak přesouvá z roviny teoretických debat do nákupních oddělení velkých firem. Značky si uvědomují, že bez zdravé půdy nebudou mít v budoucnu co prodávat.

Věděli jste?

• Pojem regenerativní zemědělství poprvé zpopularizoval americký institut Rodale v osmdesátých letech minulého století jako nadstavbu k tehdy se formujícímu organickému hnutí.
• Kávovník je původně podrostová rostlina z etiopských pralesů. Pěstování na přímém slunci sice krátkodobě zvyšuje výnosy, ale rostlinu rychleji vyčerpává a vyžaduje masivní hnojení.
• Zemědělská půda funguje jako obrovské úložiště uhlíku. Odhaduje se, že světové půdy obsahují více uhlíku než celá atmosféra a veškerá pozemská vegetace dohromady.