Značení potravin
Značení potravin v Česku upravuje nařízení EU č. 1169/2011 společně s tuzemskou vyhláškou. Výrobci musí na obalu uvádět složení, alergeny, nutriční hodnoty, zemi původu u vybraných kategorií a datum spotřeby nebo minimální trvanlivosti. Dozor vykonává SZPI, která ročně řeší tisíce případů klamavého nebo neúplného značení.
V posledních letech se debata přesunula k regulaci ultrazpracovaných potravin. Přibývají hlasy volající po varovných štítcích podobných těm na tabákových výrobcích. Nutri-Score, frontální systém barevného hodnocení, zatím Česko nezavedlo, zatímco ve Francii, Belgii nebo Německu už funguje.
Od roku 2014 platí v celé EU povinnost informovat o 14 hlavních alergenech i u nebalených pokrmů. Restaurace to řeší nejčastěji číselným kódem v jídelním lístku.
Jídlo jako cigarety. Téměř polovina Američanů chce tvrdě regulovat průmyslově zpracované potraviny
Devět z deseti spotřebitelů věří, že ultrazpracované potraviny jsou záměrně navrženy tak, aby vyvolávaly závislost. Nová data ukazují zásadní posun ve vnímání obezity - od osobního selhání k systémovému problému, který si podle mnohých žádá varovné štítky i omezení reklamy.
Zákaz slova mléko i v negaci. Evropské soudy tvrdě omezují marketing rostlinných nápojů
Švýcarský federální soud zakázal společnosti Danone používat slovo mléko na obalu ovesného nápoje Alpro, a to i ve větě "toto není mléko". Podobně tvrdě zasáhl britský Nejvyšší soud proti značce Oatly. Výrobci rostlinných alternativ tak v Evropě rychle přicházejí o slovník, na kterém postavili svůj úspěch.
Veggie burger prošel, rostlinný steak končí. Evropa zakazuje 31 názvů, aby chránila zmatené zákazníky, kteří neexistují
Evropská unie škrtá z obalů rostlinných potravin 31 slov spojených s masem. Zatímco burger a klobása zákazu unikly, steak nebo slanina od března 2026 zmizí. Úředníci tvrdí, že chrání spotřebitele před zmatením. Čísla ale ukazují, že nová pravidla chrání spíše zájmy masného průmyslu.