Sbohem, levné espresso: klimatické horko žene ceny kávy k historickým rekordům

Při pohledu na ceníky v tuzemských kavárnách je zřejmé, že ranní kávový rituál prochází cenovou proměnou. Podle dat pokladního systému Dotykačka vzrostla průměrná cena kávy v českých gastronomických podnicích v roce 2025 na zhruba 58 korun, což představuje meziroční nárůst o čtyři procenta. Při srovnání s rokem 2019 jde dokonce o zdražení o téměř dvě třetiny. Nejde přitom o lokální anomálii nebo pouhou snahu kavárníků o vyšší marže. Příčiny leží tisíce kilometrů daleko, v rovníkovém pásu, kde se pěstuje drtivá většina světové produkce.

Klimatický posun v kávovém pásu

Za cenovými skoky stojí výrazná změna podmínek, ve kterých kávovníky rostou. Únorová zpráva organizace Climate Central, která analyzovala data z 25 zemí pokrývajících 97 % globální produkce, ukazuje znepokojivý trend. V období let 2021 až 2025 zažily tyto státy v průměru o 47 dnů více takzvaného kávu poškozujícího horka, tedy teplot nad 30 °C, než by odpovídalo stavu bez vlivu klimatických změn.

Pětice největších producentů, která zajišťuje tři čtvrtiny světových dodávek - Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie a Etiopie - čelila v průměru dokonce 57 extra dnům extrémního tepla. Vůbec nejhůře zasaženými státy z hlediska nárůstu horkých dnů byly El Salvador (99 dnů navíc), Nikaragua (77) a Thajsko (75). V brazilském státě Minas Gerais, který je srdcem tamního kávového průmyslu, přibylo 67 horkých dnů ročně.

Hranice 30 °C není zvolena náhodně. Kávovník arabský (arabika), který tvoří 60 až 70 % světové produkce, původně pochází z chladnějších etiopských vysočin. Jeho ideální teplotní okno se pohybuje mezi 15 a 24 °C. Jakmile teploty překročí třicítku, rostlina přechází do režimu přežití.

Evoluční bioložka Lily Peck z Kalifornské univerzity v Los Angeles tento stav přirovnává k lidskému pocení.

Rostlina musí odklonit své zdroje od běžných funkcí a upřednostnit přežití,

popisuje Peck. Výsledkem je zpomalení fotosyntézy, menší produkce květů a plodů a celkové oslabení, které otevírá dveře škůdcům, jako je kávový brouk (hypothenemus hampei) nebo houbové onemocnění známé jako kávová rez.

Drobní pěstitelé pod tlakem

Zemědělská realita je o to složitější, že 60 až 80 % světové kávy pěstují drobní farmáři na pozemcích menších než pět hektarů. Tito pěstitelé nesou největší riziko, ale mají nejméně prostředků na adaptaci. V roce 2021 se k nim dostalo pouhých 0,36 % globálních fondů určených na přizpůsobení se klimatickým změnám.

Dejene Dadi, generální manažer Oromia Coffee Farmers Cooperatives Union v Etiopii, upozorňuje, že tamní farmáři již dopady extrémního horka pociťují naplno a volá po masivnějších investicích do adaptace. Podobnou zkušenost má kolumbijský farmář Chalo Fernandez, jehož farma před třemi lety ztratila kvůli extrémnímu počasí více než polovinu úrody. Fernandez varuje před ztrátou generační kontinuity, protože mladí lidé ztrácejí o nejisté farmaření zájem.

Problémy nehlásí jen Latinská Amerika a Afrika. Akshay Dashrath, spoluzakladatel South India Coffee Company, potvrzuje, že senzory na jejich plantážích ukazují delší horká období, teplejší noci a rychlejší ztrátu půdní vlhkosti. Kávovník přitom vyžaduje úzkou rovnováhu stínu, vlhkosti a chladnějšího času na regeneraci.

Geografický přesun produkce

Budoucnost pěstování kávy bude pravděpodobně vyžadovat výrazné zásahy do krajiny. Studie publikovaná v časopise Agricultural Systems modeluje možný pokles výnosů odrůdy arabika v příštím desetiletí o 23 až 35 % v Latinské Americe a o 16 až 21 % v Africe.

Podle organizace World Coffee Research by do poloviny století mohla zmizet až polovina půdy aktuálně vhodné pro pěstování kávy. Zemědělci se proto budou muset přesouvat do vyšších, chladnějších nadmořských výšek, což s sebou nese riziko dalšího odlesňování. Alternativou je budování agrolesnických systémů, kde kávovníky rostou ve stínu vyšších stromů. Tyto systémy sice chrání rostliny před přímým sluncem a zlepšují kvalitu půdy, ale často přinášejí nižší absolutní výnosy než pěstování na přímém slunci.

Potravinový ekonom Mike von Massow z University of Guelph situaci shrnuje konstatováním, že výnosy klesají plošně a je obtížné tento výpadek nahradit pouhým budováním odolnosti systému. Viceprezidentka Climate Central pro vědu Kristina Dahlová doplňuje, že dopady se postupně přelijí od farmářů přímo ke spotřebitelům v podobě horší kvality a vyšších cen. Pro milovníky kávy to znamená, že éra levného a snadno dostupného espressa pravděpodobně končí a trh si bude muset zvyknout na novou cenovou hladinu.

Věděli jste?

• Kávovníkům nesvědčí jen extrémní horko, ale i nedostatek vody. Ideální roční úhrn srážek pro jejich pěstování se pohybuje mezi 1500 a 2000 milimetry (59 až 79 palců).
• Rozdíl v ceně (arbitráž) mezi londýnskou burzou, kde se obchoduje robusta, a newyorskou burzou s arabikou, se v únoru 2025 rozšířil na nejvyšší hodnotu od června 2022.
• Zatímco arabila je citlivější na teplo, robusta snáší vyšší teploty lépe, ale i pro ni jsou teploty nad 30 °C považovány za suboptimální.