Singapur jako laboratoř světa: Trh s kultivovaným masem tam do roku 2032 vyroste na trojnásobek

Singapur si nadále udržuje pozici globálního centra pro vývoj a komercializaci kultivovaného masa. Podle aktuální analýzy společnosti MarkNtel Advisors dosáhl tamní trh s laboratorně pěstovaným masem v roce 2025 hodnoty 52,21 milionu dolarů. V letošním roce by měl překročit hranici necelých 60 milionů a do roku 2032 analytici očekávají růst až na 145,24 milionu dolarů. Průměrné roční tempo růstu se tak pohybuje těsně pod hranicí šestnácti procent.

Tlak na potravinovou bezpečnost

Za těmito čísly nestojí jen technologický pokrok, ale především tvrdá geopolitická a geografická realita. Singapur disponuje minimem zemědělské půdy a v současnosti dováží více než devadesát procent veškerých potravin. Vláda proto před lety vyhlásila strategii s názvem 30 by 30, jejímž cílem je do roku 2030 vyprodukovat třicet procent nutričních potřeb státu na vlastním území. Kultivované maso, které ke své produkci nepotřebuje pastviny ani velkokapacitní chovy, do této strategie přesně zapadá. Nejde tak o pouhý ekologický trend, ale o otázku národní bezpečnosti a soběstačnosti.

Tento strategický zájem se přímo odráží v legislativním přístupu. Singapur se v roce 2020 stal vůbec první zemí na světě, která oficiálně povolila prodej kultivovaného masa koncovým spotřebitelům, konkrétně šlo o kuřecí nugety od americké společnosti Eat Just. Zatímco v Evropské unii podléhá schvalování buněčného masa zdlouhavému procesu v rámci regulace takzvaných potravin nového typu (Novel Food) u úřadu EFSA a ve Spojených státech čelí toto odvětví politickému odporu a zákazům v některých státech, Singapur nabízí firmám jasný a předvídatelný regulační rámec.

Drůbež jako vstupní brána

Zajímavý pohled nabízí struktura samotného trhu. Zpráva MarkNtel Advisors ukazuje, že zhruba 55 procent singapurského trhu s kultivovaným masem tvoří drůbež. Důvod je čistě technologický. Vypěstovat v bioreaktoru neuspořádanou buněčnou hmotu, ze které se následně tvarují nugety nebo mleté maso, je řádově jednodušší než vytvořit strukturovaný hovězí steak s přesným poměrem svalových vláken a tuku. Kuřecí maso tak slouží jako ideální produkt pro testování trhu a ladění výrobních procesů.

Dominantní technologií zůstává kultivace založená na buněčných kulturách, která podle zprávy zabírá 70 procent trhu. Tento proces využívá bioreaktory, ve kterých se živočišné buňky množí v kontrolovaném prostředí za pomoci živných roztoků. Právě zde ale naráží celé odvětví na své největší limity. Přechod z laboratorního měřítka do průmyslové produkce je extrémně nákladný. Firmy bojují s vysokými cenami růstových médií a nutností stavět specializované nerezové tanky, které udrží absolutně sterilní prostředí.

Od levných burgerů k prémiovým produktům

Vysoké výrobní náklady nutí producenty měnit byznys modely. Původní vize, že kultivované maso rychle nahradí levné mleté hovězí v supermarketech, se ukázala jako nereálná. Firmy se proto stále častěji zaměřují na prémiové segmenty, kde vyšší prodejní cena dokáže pokrýt nákladnou výrobu.

Dobrým příkladem je australský startup Vow, který v roce 2024 získal v Singapuru povolení k prodeji svého produktu Forged Parfait. Jde o kultivované maso z japonské křepelky, které firma profiluje jako luxusní gastronomickou surovinu, nikoliv jako každodenní náhradu běžného masa. Tento posun k produktům s vysokou přidanou hodnotou dává v současné fázi vývoje odvětví ekonomický smysl.

Do singapurského ekosystému se stahují hráči z celého světa. V roce 2026 oznámil izraelský producent Aleph Farms partnerství se společností Cell AgriTech. Cílem je vybudovat v Singapuru lokální entitu a využít tamní kapacity pro škálování výroby, což má sloužit jako odrazový můstek pro expanzi na další asijsko-pacifické trhy. Konkurenční prostředí v zemi doplňují další technologické firmy jako Shiok Meats, která se zaměřuje na kultivované plody moře, a společnosti Meatable, TruMeat, PARIMA, Vital Meat či Meatiply.

Singapurský trh tak v současnosti funguje jako zkušební polygon pro celý foodtech sektor. Ukazuje, jak rychle dokáže odvětví růst, pokud má k dispozici vstřícnou legislativu a státní podporu, ale zároveň neskrývá technologické a finanční překážky, které bude muset kultivované maso překonat, než se stane běžnou součástí globálního jídelníčku.

Věděli jste?

• Kultivované maso není rostlinná náhrada. Jde o skutečné živočišné buňky, které se množí mimo tělo zvířete, z nutričního hlediska je tedy produkt identický s konvenčním masem.
• Singapurská vládní agentura pro potraviny (SFA) vytvořila pro schvalování alternativních proteinů speciální expertní skupinu, která posuzuje toxicitu, alergenitu a bezpečnost použitých buněčných linií.
• Jedním z největších historických problémů odvětví bylo používání fetálního bovinního séra (FBS) jako živného roztoku pro buňky. Většina současných firem už ale přešla na levnější a etičtější média bez živočišných složek.