Jídlo podle DNA a traktory bez řidiče. Jak technologie do roku 2030 promění globální i českou gastronomii

Potravinářský průmysl prochází transformací, která přesouvá těžiště inovací z polí do laboratoří a serveroven. Analytická společnost MarketsandMarkets ve svém novém výhledu do roku 2030 ukazuje, že hlavními hybateli změn budou technologie jako internet věcí (IoT), blockchain a precizní fermentace. Výrobci potravin pod tlakem klimatických změn a měnících se spotřebitelských preferencí masivně investují do udržitelnějších a efektivnějších způsobů produkce.

Od rostlinných burgerů k laboratorním proteinům

Zásadním tématem zůstávají alternativní proteiny. Zpráva upozorňuje, že rostlinné náhražky masa a mléka musí v následujících letech výrazně vylepšit svou chuť a texturu, aby si udržely zájem zákazníků. Do vývoje rostlinných a laboratorně pěstovaných proteinů proto vstupují největší globální hráči. Zemědělští giganti Cargill a Archer Daniels Midland (ADM) využívají své obrovské kapacity ve zpracování sóji a hrachu k vývoji nových generací surovin, které dokážou lépe napodobit živočišné produkty.

Velká očekávání vzbuzuje precizní fermentace. Tato technologie využívá mikroorganismy k produkci specifických bílkovin nebo tuků, například mléčných proteinů bez účasti krav. Tento postup slibuje výrazné snížení ekologické zátěže spojené s tradičním chovem hospodářských zvířat a postupně zlevňuje natolik, že se blíží komerčnímu využití v běžných potravinách.

Funkční potraviny a zdravá střeva

Paralelně s tím roste poptávka po funkčních potravinách. Spotřebitelé stále častěji vyhledávají produkty obohacené o prebiotika, probiotika a postbiotika, které cílí na podporu imunity a zdraví trávicího traktu. Tomuto segmentu dominují nadnárodní korporace jako švýcarské Nestlé, francouzské Danone a japonská společnost Yakult Honsha.

Drony a autonomní traktory na českých polích

Změny se nevyhýbají ani samotnému počátku dodavatelského řetězce. Nedostatek pracovních sil a tlak na efektivitu urychlují robotizaci zemědělství. Tradiční výrobci techniky jako Deere & Company, CNH Industrial a AGCO uvádějí na trh autonomní traktory, robotické sklízeče a systémy pro precizní zemědělství. Čínská technologická firma DJI zase dominuje v oblasti zemědělských dronů, které monitorují stav plodin a cíleně aplikují postřiky.

Pro Českou republiku představuje tento trend mimořádně aktuální téma. Tuzemské zemědělství se vyznačuje jedněmi z největších průměrných rozloh půdních bloků v Evropě. Tato historická anomálie dnes paradoxně vytváří ideální podmínky pro nasazení velkých autonomních strojů a dronového mapování, které na rozlehlých lánech fungují mnohem efektivněji než na roztříštěných farmách západní Evropy. Lokální zemědělci již nyní testují prvky precizního zemědělství, aby snížili spotřebu hnojiv a vyrovnali se s úbytkem pracovníků.

Jídelníček podle genetického profilu

Výhled do roku 2030 počítá s nástupem personalizované výživy do každodenního života. Umělá inteligence bude analyzovat data z DNA profilů, rozbory střevního mikrobiomu a informace o životním stylu, na základě kterých sestaví konkrétní doporučení pro nákup potravin. AI nástroje zároveň pomohou samotným výrobcům s navrhováním nových produktů a virtuálním testováním chuťových profilů ještě předtím, než se novinka dostane do zkušební výroby.

Očekává se také masivnější nástup chytrých obalů. Ty dokážou v reálném čase monitorovat čerstvost potravin a ve spojení s technologií blockchain poskytnou zákazníkům naprostou transparentnost o původu surovin. Z geografického hlediska udávají tempo inovací Severní Amerika a Evropa, kde země jako Německo a Nizozemsko vynikají v automatizaci zpracování. Nejrychleji rostoucím trhem se však stává asijsko-pacifický region, kde Čína masivně rozšiřuje produkci rostlinného masa a Indie zažívá renesanci tradičních obilovin.

Propojení potravinářství s pokročilou analytikou a biotechnologiemi postupně mění definici toho, co vlastně znamená vyrábět jídlo. Hranice mezi technologickým startupem a tradičním zemědělským podnikem se bude v následujících letech nadále stírat.

Věděli jste?

• Precizní fermentace není úplnou novinkou. Již desítky let se využívá k výrobě syřidla pro většinu komerčně produkovaných sýrů, aniž by k tomu byly potřeba telecí žaludky.
• Česká republika má jedny z největších půdních bloků v Evropské unii. Zatímco průměrná velikost pole v EU je kolem 15 hektarů, v Česku je to výrazně více, což usnadňuje plošné nasazení agrotech inovací.
• Koncept personalizované výživy na základě analýzy DNA už v pilotních programech testují některé evropské zdravotní pojišťovny jako součást preventivní péče o klienty.