Noc pivovarů míří za hranice Plzeňska. Druhý ročník spojí pivovary se staletou tradicí i ty, co vaří teprve od letoška

Pivovarské řemeslo v Česku zažívá v posledních letech nebývalý rozmach a počet fungujících provozů překročil hranici pěti set. Tuto pestrost se snaží zachytit Noc pivovarů, jejíž druhý ročník proběhne v pátek 24. dubna 2026. Zatímco loňská premiéra se omezila na Plzeňský kraj a přilákala přes tři tisíce návštěvníků do zhruba dvacítky podniků, letos se akce rozšiřuje i do středních Čech a Moravskoslezského kraje. Aktuálně je přihlášeno 38 pivovarů, přičemž registrace stále běží.

Datum konání není vybráno náhodně. Konec dubna odkazuje na zásadní milník v historii českého pivovarnictví - zrušení takzvaného propinačního práva v roce 1869. Tento středověký institut vázal právo vařit a čepovat pivo výhradně na vlastnictví konkrétních domů či panství. Jeho zrušení uvolnilo trh a odstartovalo zakladatelskou vlnu, během níž vznikla řada průmyslových pivovarů, které formovaly podobu českého piva až do současnosti.

Od renesance po současnost

Program Noci pivovarů staví na kontrastu mezi staletou tradicí a moderními trendy. Na jedné straně stojí provozy s hlubokými historickými kořeny. Parostrojní pivovar Lobeč na Mělnicku, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1586, představuje unikátní technickou památku, kterou se podařilo zachránit před zkázou. Černokostelecký pivovar zase oživuje prostory z první poloviny 19. století a plzeňský Prazdroj reprezentuje kontinuitu od roku 1842, kdy zde byla uvařena první várka spodně kvašeného ležáku plzeňského typu.

Na opačném konci časové osy figurují zcela nové projekty. Plzeňský pivovar Lectvar zahájil provoz v loňském roce a pivovar Kořenáč z moravskoslezských Oder uvařil první várku teprve letos v únoru. Sládek Petr Kořenek, který dříve působil jako takzvaný létající sládek (tedy bez vlastního technologického zázemí, vařící v pronajatých kapacitách jiných pivovarů), připravuje pro návštěvníky kromě spodně kvašených ležáků i doprovodný program s netradiční cimbálovou kapelou.

Speciální várky a sdílení zkušeností

Řada zapojených podniků chystá pro tuto příležitost speciální piva. Vedle klasických českých ležáků se na čepu objeví i svrchně kvašené styly jako IPA, pšeničná piva nebo moderní kyseláče (sour ales). Speciální várky avizují například Kašperskohorský pivovar, Radegast, Psychovar, Velkopopovický Kozel či Gambrinus.

Sládková pivovaru Gambrinus Eva Sýkorová připravuje polotmavý ležák vařený tradiční dvourmutovou technologií. Podle jejích slov pivo nabídne plnou sladovou chuť s karamelovými a praženými tóny, vyváženou hořkostí a bylinným aroma chmelové odrůdy Sládek. Právě přítomnost žen ve varnách je jedním ze zajímavých aspektů současné scény. Kromě Gambrinusu působí ženští sládkové také v pivovarech Zlatá Kráva, Purkmistr, Elektrárna, Radegast, Kašperskohorský pivovar nebo Lectvar.

Akce ukazuje i rostoucí kolegialitu v oboru. Plzeňský Purkmistr, který se účastnil už prvního ročníku, představí projekt IX. kohout, v jehož rámci čepuje piva jiných výrobců. Majitel pivovaru Lubomír Krýsl to vnímá jako příležitost pro srovnání a projev respektu k práci ostatních sládků. Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications dodává, že různorodý výběr účastníků umožní návštěvníkům poznat pestrost současného pivovarnictví zblízka.

Věděli jste?

• Propinační právo, jehož zrušení Noc pivovarů připomíná, bylo jedním z nejdéle platných feudálních privilegií – v českých zemích fungovalo v různých podobách od středověku až do druhé poloviny 19. století.
• Létající pivovary (gypsy breweries), k nimž dříve patřil i sládek nového pivovaru Kořenáč, jsou celosvětovým trendem, který umožňuje začínajícím sládkům vstoupit na trh bez nutnosti obrovských počátečních investic do vlastní technologie.
• Dvourmutový způsob rmutování, který zmiňuje sládková Gambrinusu, je tradiční a časově náročnější postup typický pro české ležáky, při kterém se část díla dvakrát oddělí, povaří a vrátí zpět, čímž pivo získává plnější tělo a sytější barvu.