Od lékařského doporučení po diplomatický dar: Prazdroj vypravil velikonoční várku pro papeže
Plzeňský pivovar letos už popatnácté v novodobé historii odeslal do Vatikánu velikonoční zásilku ležáku. Tradice, která začala na konci devatenáctého století jako zdravotní doporučení, dnes funguje jako ukázka české pivní diplomacie.
iFoto: Plzeňský Prazdroj
Na nádvoří plzeňského pivovaru se odehrál rituál, který propojuje světský byznys s církevní tradicí. Plzeňský biskup Tomáš Holub zde požehnal várce 2026 lahví ležáku Pilsner Urquell. Číslo symbolicky odpovídá aktuálnímu letopočtu a náklad po třinácti stech kilometrech cesty zamíří do Vatikánu. Velikonoční zásilka pro papeže Lva XIV. představuje patnácté pokračování novodobé tradice, kterou pivovar obnovil v roce 2011.
Lék pro Svatého otce
Původ tohoto zvyku sahá na přelom devatenáctého a dvacátého století k papeži Lvu XIII. Historické prameny, včetně dobového odborného tisku jako byl časopis Kvas nebo Pivovarské listy, dokládají, že hlava katolické církve tehdy pila plzeňské pivo na doporučení svých ošetřujících lékařů. V kontextu tehdejší medicíny nešlo o nic neobvyklého. Kvalitně uvařený ležák z průmyslového pivovaru představoval hygienicky bezpečný, mikrobiologicky čistý a kaloricky vydatný nápoj. Lékaři jej často předepisovali na podporu trávení, při chudokrevnosti nebo během rekonvalescence.
Pro samotný Měšťanský pivovar v Plzni znamenaly dodávky do Vatikánu na konci devatenáctého století obrovský prestižní úspěch. Rozvíjející se evropská železniční síť tehdy umožnila rychlý transport piva v chladicích vozech na velké vzdálenosti. Plzeňský ležák se díky tomu etabloval jako prémiový exportní artikl, který si nacházel cestu na panovnické dvory i k zástupcům vysokého kléru. Získat Svatý stolec jako pravidelného odběratele fungovalo jako tehdejší obdoba nejvyššího mezinárodního ocenění kvality.
Tekutý chléb a vatikánské víno
Vztah církve a piva má hluboké historické kořeny, i když Vatikán si přirozeně spojujeme spíše s vinařskou kulturou a mešním vínem. Byli to právě mniši v evropských klášterech, kdo během středověku a raného novověku posouval pivovarské technologie kupředu. Pivo pro ně představovalo takzvaný tekutý chléb, který pomáhal překlenout dlouhá období půstu, kdy byla konzumace pevné stravy přísně omezena. Dnešní velikonoční zásilky z Plzně na tuto starou linku mezi církevním kalendářem a pivovarnickým rokem volně navazují a propojují středoevropskou pivní tradici s tou středomořskou.
Letošní dar osobně předá na generální audienci koncem dubna trojice zástupců pivovaru - ředitel Václav Šimek, emeritní vrchní sládek Václav Berka a mluvčí Zdeněk Kovář. Právě postava Václava Berky ukazuje, jak se role sládka v moderní gastronomii proměnila. Z technického experta primárně zodpovědného za výrobu se postupně stal globální ambasador značky, který reprezentuje českou pivní kulturu na mezinárodní úrovni a zaštiťuje podobné diplomatické události.
Sklo, dřevo a hodinové strojky
Kromě samotného piva putuje do Říma vždy i artefakt reprezentující domácí řemeslo. Letos pivovar oslovil nižborskou sklárnu Rückl, která vyrobila dva ručně broušené půllitry s vygravírovanou Jubilejní bránou. Spojení pivovarnictví a sklářství patří k základním kamenům české exportní identity a doplňuje obraz, který se největší domácí pivovar snaží v zahraničí dlouhodobě budovat.
V minulých letech putovaly do Vatikánu různorodé předměty. Plzeňští bednáři vyrobili tradiční dřevěný soudek, designér Rony Plesl navrhl speciální litrovou lahev, rodinná firma PRIM dodala hodinky a zvonař Michal Trvalec odlil originální zvon. Nechyběl ani kříž z dubového dřeva vyřazených pivních sudů. Všechny tyto dary vznikají ve dvou exemplářích. Ten druhý zůstává v Plzni a od 22. května do 22. června 2026 si kompletní sbírku prohlédnou návštěvníci Pivovarského muzea v rámci speciální výstavy.
Pravidelné velikonoční cesty plzeňského ležáku do Říma ukazují, jak lze historickou epizodu s lékařským předpisem přetavit v dlouhodobý diplomatický rituál. Pro český pivní trh je to připomínka, že prémiový produkt potřebuje k úspěchu na mezinárodní scéně nejen stabilní technologickou kvalitu, ale také silný příběh, který dokáže oslovit instituce i za hranicemi běžného byznysu.
Věděli jste?
- Lékařské předepisování piva nebylo v 19. století výsadou jen ve střední Evropě. Například britské nemocnice běžně podávaly pacientům silný stout nebo porter pro vysoký obsah železa a vitamínů skupiny B.
- Klášterní pivovary dodnes hrají zásadní roli v evropské pivní kultuře. Prestižní označení Trappist smí nést pouze piva vařená přímo v areálu kláštera pod dohledem mnichů, přičemž zisk musí jít na charitativní účely nebo údržbu opatství.
- Transport piva na velké vzdálenosti před vynálezem umělého chlazení závisel na přírodním ledu. Pivovary budovaly obrovské lednice a železniční vagony se na cestu do jižní Evropy izolovaly a plnily bloky ledu vyřezanými z místních rybníků.
Zdroj