Od vagonů k pivu. Slavnosti Kozla ve Velkých Popovicích oživí odkaz rodiny Ringhofferů

Pivovarské slavnosti tvoří pevnou součást tuzemského gastronomického kalendáře. Pro velké i menší producenty představují příležitost, jak dostat zákazníky přímo ke zdroji a nabídnout jim pivo v té nejlepší možné kondici, často nefiltrované a nepasterizované, čepované rovnou z ležáckých sklepů. Velkopopovický pivovar, který spadá pod křídla Plzeňského Prazdroje, v tomto ohledu drží dlouholetou tradici. V sobotu 13. června od dvanácti hodin ožije jeho nádvoří dalším ročníkem Slavností Kozla.

Zatímco dříve podobné akce stály primárně na hudební produkci a stáncích s klobásami, dnešní pivní festivaly věnují mnohem více prostoru gastronomii a edukaci. Letošní program ve Velkých Popovicích tento posun reflektuje. Návštěvníci si mohou vyzkoušet školu čepování pod dohledem mistrů výčepních, což je aktivita, kterou pivovary v posledních letech intenzivně propagují ve snaze zvednout úroveň pivní kultury v běžných hospodách.

Od grilu k bednářům

Gastronomickou část programu obstará šéfkuchař David Wisniowski. Během své cooking show se zaměří na párování grilovaných specialit s pivem, což je disciplína, která v Česku postupně nahrazuje dřívější vnímání piva jako pouhého nástroje k zahnání žízně po těžkém jídle. Celým odpolednem provede Markéta Hrubešová. Ta už dávno neplatí jen za hereckou tvář, ale etablovala se jako autorka kuchařek a moderátorka gastronomických akcí, která se v kulinárním prostředí pohybuje s jistotou.

Manažerka návštěvnických a obchodních služeb Plzeňského Prazdroje Pavla Mášková láká také na doprovodné soutěže, které k pivovarským slavnostem tradičně patří. Na programu je držení soudku na čas, plechovkový bowling, Kozlí kvíz nebo skládání přepravek a poznávání hudebních hitů. Hudební kulisu obstarají kapely Lucie Revival, Acoustic Men a večerní blok uzavře skupina Tabasker.

Mnohem zajímavější podívanou než soutěže v síle však může nabídnout ukázka práce mistrů bednářů. Plzeňský Prazdroj drží jako jeden z mála pivovarů na světě vlastní bednářskou partu, která se stará o údržbu tradičních dubových sudů a kádí. Sledovat zblízka řemeslo, které z většiny moderních průmyslových provozů dávno zmizelo, poskytuje dobrý kontext k tomu, jak se pivo vyrábělo před nástupem nerezových tanků.

Vlaky, tramvaje a černé pivo

Slavnosti nabízejí také příležitost nahlédnout do historie samotného místa prostřednictvím speciálních prohlídek s rozšířenou degustací. Příběh velkopopovického pivovaru je totiž úzce spjatý s jednou z nejvýznamnějších průmyslnických rodin střední Evropy. František Ringhoffer II., který vznik současného provozu inicioval, nebyl primárně pivovarník. Jeho smíchovské továrny chrlily železniční vagony, tramvaje a průmyslová zařízení pro celou monarchii.

Pivovar ve Velkých Popovicích, kde se první várka uvařila 15. prosince 1874, představoval spíše doplněk jeho rozsáhlého impéria. Paradoxně je to dnes jediný výrobní závod rodiny Ringhofferů, který nepřetržitě funguje a vyrábí svůj původní produkt až do současnosti. Během prohlídek návštěvníci uvidí historickou parní varnu z roku 1928, prohlédnou si vývoj pivních obalů a ochutnají sladinu přímo v současném provozu.

Samotný název Kozel a jeho vizuální identita, kterou dnes reprezentuje i živý maskot kozel Olda, má zajímavé jazykové pozadí. Ačkoliv pivovarská legenda ráda vypráví o potulném francouzském malíři, který z vděčnosti za pohostinnost nakreslil emblém zvířete, realita vychází z pivní typologie. V devatenáctém století se v Čechách výrazem "kozel" běžně označovalo silné tmavé pivo. Šlo o počeštěný výraz pro německý styl Bockbier, který se původně vařil v dolnosaském městě Einbeck. Velkopopovický pivovar si toto obecné označení pro tmavý speciál postupně přivlastnil, až se kolem roku 1910 objevilo na reklamních tabulích jako oficiální značka.

Plzeňský Prazdroj vyváží své produkty do zhruba padesáti zemí světa a drží pozici největšího exportéra českého piva. Domácí trh však zůstává klíčový a budování lokální loajality prostřednictvím podobných akcí pomáhá udržovat vztah se zákazníky v době, kdy celková spotřeba piva v restauracích spíše stagnuje. Lidé se přesouvají k domácí konzumaci a pivovary musí hledat nové cesty, jak je přesvědčit k návštěvě hospody nebo právě pivovarského nádvoří.

Věděli jste?

• Německý pivní styl Bockbier získal své jméno zkomolením názvu města Einbeck na "Ein Bock" (jeden kozel), což se následně v českých zemích doslovně přeložilo.
• František Ringhoffer II. byl nejen průmyslník, ale také starosta Smíchova. Jeho továrny vyráběly mimo jiné luxusní salonní vozy pro evropskou aristokracii.
• Tradice živého maskota v pivovaru sahá do třicátých let dvacátého století. Jméno Olda dostávají kozlové na počest prvního sládka, který se o zvíře staral.