Roboti se učí na brokolici a bramborové kaši. Chef Robotics hlásí 100 milionů vydaných porcí

Představte si výrobní linku na hotová jídla. Po pásu jedou tisíce plastových krabiček a nad nimi se sklání robotická ramena vybavená kamerami a speciálními úchopy. Rameno se podívá do nerezové vany plné vařené rýže, dušené brokolice nebo kousků pečeného kuřete. Během zlomku sekundy vyhodnotí tvar a konzistenci suroviny, nabere přesně požadovanou gramáž a opatrně ji vloží do pohybujícího se obalu. Nedělá to s elegancí lidského kuchaře, ale s neúnavnou přesností stroje, který nepotřebuje přestávku.

Přesně takto vypadá současná realita fyzické umělé inteligence v potravinářství. Americká společnost Chef Robotics nyní oznámila, že její systémy v ostrém provozu zpracovaly již 100 milionů porcí. Pro laika to může znít jako pouhé číslo z firemního reportu, ale v kontextu robotiky jde o významný milník. Ukazuje totiž, že se inženýrům daří řešit jeden z nejsložitějších problémů automatizace - manipulaci s měkkými, nepravidelnými a křehkými materiály.

Fyzika jídla jako technologická překážka

Abychom pochopili, proč je tato zpráva důležitá, musíme se podívat na rozdíl mezi tradičním průmyslem a potravinářstvím. Když robot v automobilce svařuje dveře, pracuje s pevným materiálem, který má vždy na milimetr stejný tvar, váhu a vlastnosti. Jídlo se chová úplně jinak. Každá růžička květáku má jinou strukturu. Bramborová kaše mění svou lepivost v závislosti na teplotě. Kousky masa pruží, vařené těstoviny se trhají a omáčky stříkají.

Zatímco autonomní vozidla nebo jazykové modely lze do velké míry trénovat v simulovaném prostředí nebo na datech z internetu, fyzika jídla se v počítači simuluje jen velmi těžko. Umělá inteligence se musí učit v reálném světě, pokusem a omylem. Každé nabrání suroviny generuje nová data. Společnost ze San Francisca tvrdí, že díky stovce milionů zpracovaných porcí v provozech napříč Spojenými státy, Kanadou a Evropou disponuje největší databází pro manipulaci s potravinami na světě.

Útěk z restaurací do továren

Zajímavý je i byznysový kontext celého projektu. V uplynulé dekádě jsme viděli řadu startupů, které se snažily dostat roboty přímo do restaurací. Měli jsme tu stroje na obracení burgerů, automatické pece na pizzu nebo robotické baristy. Většina těchto projektů narazila na tvrdou realitu komerčních kuchyní. Objem objednávek v běžné restauraci je příliš malý a prostředí příliš chaotické na to, aby se drahá technologie zaplatila.

Zakladatel a ředitel Chef Robotics Rajat Bhageria zvolil jinou cestu. Firma se od začátku zaměřila výhradně na průmyslovou výrobu potravin. V továrnách na hotová jídla, mražené polotovary nebo catering pro aerolinky se denně zpracovávají obrovské objemy surovin. Úkoly jsou zde sice monotónní, ale vyžadují určitou míru adaptability, kterou starší generace strojů neměly.

Tradiční potravinářské linky umí skvěle dávkovat tekutiny a homogenní hmoty pomocí objemových plniček. Jakmile ale dojde na pevné, nepravidelné suroviny, továrny se dosud musely spoléhat na lidské ruce. A právě těch je v potravinářském průmyslu dlouhodobý nedostatek. Práce u pásu v chlazených halách nepatří k vyhledávaným profesím a fluktuace zaměstnanců je zde enormní.

Od vegetariánských jídel k masové produkci

Své první systémy nasadila firma v roce 2022 v provozech společnosti Amy's Kitchen. Tento výrobce je známý svými vegetariánskými a organickými mraženými jídly, což pro roboty představovalo ideální testovací prostředí plné různorodé zeleniny a luštěnin. Od té doby nabrala adopce technologie rychlé tempo. První milion porcí trval rok. Hranici deseti milionů firma překonala v lednu 2024 a na současných sto milionů se dostala za necelý další rok a půl.

"Potraviny představují jedno z technicky nejnáročnějších prostředí pro manipulaci ve fyzickém světě. Vyřešením tohoto problému otevíráme dveře k širší automatizaci," uvádí Rajat Bhageria.

Firma navíc nevyužívá model přímého prodeje hardwaru, ale nabízí roboty jako službu (Robotics-as-a-Service). Potravinářské podniky si tak technologii pronajímají, což snižuje počáteční bariéru pro její zavedení.

Pro celý sektor průmyslového zpracování potravin představuje tento vývoj postupný posun. Nejde o nahrazení kuchařů, kteří vymýšlejí receptury a ladí chutě. Jde o automatizaci té nejúmornější části výrobního procesu, kde lidská práce nepřináší žádnou přidanou hodnotu, ale kde stroje až donedávna selhávaly na obyčejné fyzice vařené zeleniny.

Věděli jste?

• První průmyslové roboty se v potravinářství začaly objevovat už v 90. letech, sloužily ale výhradně k paletizaci a přesouvání těžkých krabic na konci výrobní linky.
• Jedním z nejtěžších úkolů pro robotická ramena je manipulace se syrovým masem, které je kluzké, mění tvar a vyžaduje extrémně přísné hygienické standardy pro čištění úchopů.
• Termín "deformable objects" (deformovatelné objekty) označuje v robotice materiály, které po uchopení nedrží svůj původní tvar - kromě jídla sem patří například i textil nebo kabely.