Svět sleduje ceny ropy, ale skutečnou hrozbou je hlad. Blokáda Hormuzu odřízla planetu od hnojiv

Americko-izraelské síly udeřily 28. února 2026 na Írán a trhy okamžitě začaly počítat cenu ropy. Barel za sto dolarů, dražší benzín, rostoucí inflace. Pod povrchem energetické paniky se ale odehrává něco mnohem nebezpečnějšího. Blokáda odřízla třetinu světového obchodu s hnojivy. Vojenské údery na Blízkém východě tak mohou už za pár měsíců zdražit jídlo na každém kontinentu.

Hormuzský průliv funguje pro světové zemědělství jako hlavní tepna. Tímto úzkým pásem moře mezi Íránem a Ománem proplouvá 35 % globálního exportu močoviny, 20 až 30 % všech hnojiv, téměř polovina exportu síry a pětina zkapalněného zemního plynu. Bez něj dusíkatá hnojiva nevyrobíte. Od konce února je průliv fakticky neprůjezdný. Íránské vojenské síly napadly tři nákladní lodě. V oblasti se údajně objevily námořní miny a pojišťovny začaly rušit válečné pojistky. Analytici společnosti Kpler spočítali, že v Perském zálivu uvízlo 21 lodí. Na palubách mají téměř milion tun hnojiv - 463 000 tun močoviny, 303 000 tun síry a přes 200 000 tun fosfátů.

Načasování úderu nemohlo být horší. Farmáři na severní polokouli právě nakupují hnojiva před jarní setbou. Cesta nákladní lodi z Perského zálivu k americkému pobřeží trvá třicet dnů. Náklad, který nevypluje teď, nedorazí na pole v dubnu.

Močovina zdražuje o desítky procent

Čísla ukazují tvrdou realitu. Mezi 27. únorem a 6. březnem vyskočila cena importované močoviny ve Spojených státech o 30 %. Globální cena vyrostla do 11. března o necelých 26 %, z 465,5 na 585 dolarů za tunu. Vyplývá to z analýzy CSIS. Jihovýchodní Asie hlásí ještě dramatičtější skok. Ceny granulární močoviny tam od začátku konfliktu vyletěly o více než 40 %.

Hnojiva přitom nebyla levná ani před válkou. V roce 2025 zdražila o 18 % a držela se nad předpandemickou úrovní. Analytici CSIS proto označují uzavření průlivu za nejhorší možný scénář pro globální trhy.

"Obchodníci mi říkají, že hnojiva neseženem," popsal situaci John Boyd Jr., farmář ve čtvrté generaci z Virginie, který pěstuje sóju, kukuřici a pšenici. "Kvůli válce a bombardování v té oblasti se hnojiva nepohybují."

Boydův příběh ilustruje širší problém. Zhruba čtvrtina amerických farmářů si letos nestihla hnojiva předobjednat. Potvrdila to ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Tito zemědělci nyní čelí cenovému šoku.

Svět nemá strategické zásoby pro zemědělství

Tady leží jádro problému, které média zatím přehlížejí. Svět si buduje strategické zásoby ropy. Pro hnojiva nic takového neexistuje. Země G7 neudržují žádné rezervy. Jako by světové zemědělství nepotřebovalo stejnou ochranu jako automobilová doprava. Analytici Carnegie Endowment upozorňují na tvrdou logiku námořní dopravy. Když se kapitán lodi rozhodne prorazit průlivem navzdory hrozbě dronů, naloží raději ropu. Má totiž vyšší hodnotu na tunu. Ropovod, který Saúdská Arábie vybudovala pro export přes Rudé moře mimo Hormuz, přepravuje ropu, nikoli čpavek.

Hnojiva drží civilizaci nad vodou stejně jako energie. Bez syntetických dusíkatých hnojiv by planeta podle některých vědců uživila jen polovinu současné populace. Politici a trhy jim přesto věnují zlomek pozornosti.

"Pokud dvacáté století naučilo politiky bát se ropného embarga, dvacáté první by je mělo naučit bát se hnojivového šoku," napsal akademik Nima Shokri v analýze pro The Conversation. "Energetické trhy dokáží šoky vstřebat díky rezervám a substitucím. Světový potravinový systém má mnohem tenčí nárazníky."

Výpadek surovin dusí výrobu v Asii

Blokáda nezastavila jen hotová hnojiva. Odřízla i suroviny, které potřebují výrobci jinde ve světě. Indické továrny včetně Indian Farmers Fertiliser Cooperative už omezují produkci močoviny, protože nemohou získat katarský zemní plyn. Podobně trpí výrobci v Bangladéši a Pákistánu. Egypt přišel o dodávky plynu z Izraele a musí nakupovat na podstatně dražším trhu se zkapalněným plynem.

Indie přitom hraje o čas. V červnu začíná monzunová sezóna a poptávka po hnojivech tradičně vrcholí v předcházejících měsících. Brazílie, největší světový dovozce s 49 miliony tun v roce 2025, silně závisí na dodávkách z Blízkého východu. Subsaharská Afrika, kde farmáři spotřebovávají hnojiv už tak málo, čeká další propad. Vyšší ceny si tamní zemědělci jednoduše nemohou dovolit.

Účet za válku zaplatí miliony lidí hladem

Podobnou zkouškou prošel svět před čtyřmi lety. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 přerušila dodávky hnojiv a obilovin. Ceny hnojiv tehdy vyletěly o polovinu a potraviny zdražily na čtyřicetiletá maxima. Analýza Council on Foreign Relations ukazuje, že tato krize během dvou let uvrhla 27,2 milionu dalších lidí do chudoby a 22,3 milionu do hladu.

Dnešní situace se liší. Rusko, které obstarává zhruba pětinu světového obchodu s hnojivy, bojuje s vlastními exportními limity a ukrajinskými údery na výrobní závody. Čína omezuje export fosfátových hnojiv od roku 2021. Nový šok na trhu ji pravděpodobně donutí restrikce prodloužit i po jejich plánované expiraci v srpnu. Dva z největších světových zdrojů hnojiv se tak ocitly pod tlakem současně. To se v roce 2022 nestalo.

Zmizela také záchranná síť. Americká agentura pro mezinárodní rozvoj USAID, která tehdy pomáhala zemím nejvíce postiženým nedostatkem potravin, už neexistuje. V Česku, které spadá do evropského zemědělského prostoru, pocítíme dopady na ceny potravin s obvyklým zpožděním. Směr je ale stejný jako ve zbytku světa.

Kaskádový efekt zdraží maso i mléko

Spotřebitele zajímá jediná věc: kolik to bude stát. Ekonomka Stephanie Rothová z Wolfe Research odhaduje, že drahá hnojiva mohou zvýšit inflaci potravin v amerických obchodech o zhruba 2 procentní body. Americká inflace potravin v obchodech přitom v únoru činila 2,4 % meziročně. Když přidáme zvýšení cen energie o odhadovaných 0,4 procentního bodu, vznikne silný inflační tlak.

"Méně rozpoznaným rizikem je hrozba, kterou konflikt představuje pro globální potravinový dodavatelský řetězec, který závisí na exportech procházejících tímto regionem," varoval Joe Brusuelas, hlavní ekonom RSM.

Hnojiva tvoří až 25 % nákladů na produkci zemědělských komodit. Zdražení hnojiv znamená dražší obiloviny. Dražší obiloviny zvednou ceny krmiva. A drahé krmivo se propíše do cen masa, mléka a vajec. Tento kaskádový efekt udeří s několikaměsíčním zpožděním. Přesně ve chvíli, kdy se letošní úroda kukuřice a pšenice dostane na pulty obchodů.

Kukuřice trpí nejvíce, protože vyžaduje více dusíku než sója. Prudký růst cen hnojiv rychle vylepšuje relativní ziskovost sóji. Tato dynamika už mění plány amerických farmářů pro jarní osev. Trh se může překlopit k pěstování sóji na úkor kukuřice. To by tvrdě zasáhlo krmivový průmysl i výrobce biopaliv.

Vláda slibuje pomoc, úřady hledají kartel

Americká administrativa hledá cestu ven. Prezident Trump pověřil rozvojovou finanční korporaci DFC, aby podpořila komerční přepravu pojištěním politických rizik. Mechanismus má pokrýt ztráty až do 20 miliard dolarů. Pentagon ovšem potvrdil, že vojenské eskorty tankerů průlivem zatím formálně nenařídil. Prezident Farm Bureau Zippy Duvall vyzval vládu, aby zajistila bezpečnou přepravu hnojiv, otevřela trasy a zabránila cenovému tlaku na farmáře.

"Mnoho farmářů vstupovalo do tohoto jara s handicapem, protože otáleli s rozhodnutím o nákupu hnojiv kvůli špatné ekonomice a celkově vysokým vstupním nákladům. Čekání na snížení cen se ukázalo jako nebezpečný hazard," uvedla Jacqui Fatka, hlavní ekonomka CoBank.

Ministryně zemědělství Rollinsová přislíbila, že administrativa brzy oznámí kroky, které udrží ceny hnojiv pro farmáře na uzdě. Podrobnosti neuvedla. Ministerstvo spravedlnosti mezitím zahájilo vyšetřování velkých výrobců hnojiv pro podezření z cenového kartelu. Vláda tak vysílá signál, že za zdražováním nevidí jen dopady války.

Někdo na krizi vydělává. Akcie CF Industries, jednoho z největších amerických výrobců hnojiv, dosáhly historického maxima. Za týden posílily o 10 %, což představuje největší krátkodobý zisk od roku 2022. Domácí výrobci těží z výpadku zahraniční konkurence.

Americké továrny ale nedokážou chybějící objem nahradit. Domácí produkce neroste dostatečně rychle, aby vykryla náhlý výpadek dovozu uprostřed jarní sezony. Spojené státy nemají strategické rezervy hnojiv a stavba nových závodů na čpavek trvá roky. Co farmáři nezasadí na jaře, to na podzim nesklidí. Účet za prázdná pole nakonec zaplatíme všichni u pokladen supermarketů.

Kontext v datech

• Fritz Haber, otec syntetických hnojiv, získal v roce 1918 Nobelovu cenu za chemii za proces fixace dusíku ze vzduchu. Během první světové války ale vedl vývoj chemických zbraní pro Německo včetně chlorového plynu. Technologie, která nakrmila miliardy lidí, vznikla ve stejné laboratoři jako zbraně hromadného ničení.
• Srí Lanka v roce 2021 zakázala syntetická hnojiva a přešla na stoprocentně organické zemědělství. Místní zemědělství se zhroutilo během několika měsíců, ekonomická krize se prohloubila a prezident nakonec musel uprchnout ze země.
• V Kuvajtu pochází 90 % pitné vody z odsolovacích závodů. Íránské útoky v prvních dnech války zasáhly odsolovací závody v Bahrajnu a dopadly blízko komplexu 43 odsolovacích závodů v Saúdské Arábii. Na tomto regionu závisí 100 milionů lidí.