Zahraničí pije méně českého piva. Prazdroji klesl export, plechovky ale poprvé dohánějí sklo
Největší český pivovar loni vyvezl o necelých osm procent méně piva než v předchozím roce. Za poklesem stojí celosvětový útlum spotřeby i ekonomická situace na tradičních trzích, zatímco doma se do výsledků propisuje rostoucí obliba hliníkových obalů.
iFoto: Plzeňský Prazdroj Plzeňský Prazdroj loni vyvezl za hranice 1,82 milionu hektolitrů piva. Meziroční srovnání ukazuje pokles o 7,9 procenta, který kopíruje širší celosvětový trend ochlazení poptávky po pivu. Zpomalení se nevyhnulo ani tradičním baštám českého exportu, kam směřují největší objemy produkce.
Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Michal Mrowiec připisuje slabší odbyt ekonomickým faktorům a proměně spotřebitelských návyků. Na Slovensku, které dlouhodobě funguje jako největší zahraniční trh plzeňského pivovaru, klesly prodeje o necelých šest procent. Polsko zaznamenalo čtyřprocentní propad a výrazný ústup hlásí také Jižní Korea, kde se objem snížil o 15 procent.
Asijský trh mění pravidla hry
Jihokorejský trh přitom v uplynulé dekádě platil za zaslíbenou zemi evropských pivovarů. Tamní spotřebitelé masivně objevovali importovaná piva, která zcela ovládla regály tamních obchodů s nepřetržitým provozem. V posledních letech ale asijský trh naráží na saturaci. Místní legislativa se uvolnila, což nastartovalo boom lokálních minipivovarů. Ty se naučily vařit pivo evropského střihu a postupně vytlačují dražší dovozové značky.
Zcela opačný vývoj naopak Prazdroj sleduje v Japonsku, kam loni vyvezl o 38 procent piva více. Zde hraje roli nejen úspěch na místní světové výstavě, ale především silné zázemí mateřské společnosti Asahi. Ta plzeňské značce otevírá dveře do tamních prémiových podniků a maloobchodních sítí. Japonský spotřebitel navíc historicky slyší na tradici a příběh originálního ležáku, což z Pilsner Urquell dělá ideální prémiový produkt pro tamní trh.
Hliník dotahuje tradiční lahve
Proměnou prochází také samotný způsob, jakým pivo cestuje k zákazníkům. Z loňského exportu tvořily 41 procent plechovky, zatímco vratné skleněné lahve obsadily 28 procent. Pokud se sečte domácí i zahraniční produkce, hliníkové obaly se v plzeňských provozech poprvé dotáhly na úroveň tradičního skla. Tento posun odráží dlouhodobý trend v nápojovém průmyslu. Plechovky nabízejí snazší logistiku, nižší hmotnost při transportu a absolutní ochranu nápoje před světlem.
Přechod na hliník ale přináší nové ekonomické tlaky. Cena tohoto kovu je silně závislá na globální geopolitické situaci. Od loňského podzimu surovina na světových trzích zdražila o zhruba 12 procent a drží se nad úrovní z doby před blízkovýchodním konfliktem. Pivovary tak musí balancovat mezi rostoucí poptávkou spotřebitelů po pohodlném balení a tenčícími se maržemi způsobenými drahými vstupy a rostoucími náklady na pohonné hmoty.
Pivovary suplují roli bank a poradců
Útlum se loni projevil i na domácím trhu, kde prodeje klesly o dvě procenta. Celkové tržby společnosti se snížily o tři procenta na 22,4 miliardy korun a zisk po zdanění klesl o procento na 5,85 miliardy korun. Přesto pivovar odvedl do státního rozpočtu historicky nejvyšší částku na daních - 6,63 miliardy korun.
Udržení pozice na slábnoucím trhu vyžaduje masivní investice do infrastruktury. Prazdroj loni vložil 1,66 miliardy korun do inovací a modernizace, včetně nového automatizovaného skladu v Plzni. Dalších 420 milionů korun směřovalo přímo do podpory gastronomie.
Česká hospodská kultura čelí po pandemii a inflační vlně existenčním problémům a velké pivovary dnes fungují de facto jako investiční partneři pro své odběratele. Prazdroj hospodským neposkytuje jen samotné pivo, ale financuje výčepní technologie, tanky, předzahrádky nebo nové fasády. Součástí podpory je i poradenství v oblastech, které dříve ležely čistě na bedrech majitelů podniků - od digitalizace provozu přes skladbu menu až po marketing a školení obsluhy.
Vývoj na domácím i zahraničním trhu ukazuje, že pivovarský průmysl vstupuje do fáze, kdy samotný objem prodeje přestává být jediným měřítkem úspěchu a do popředí se dostává efektivita distribuce a práce s obalovými materiály.
Věděli jste?
- Export plzeňského piva začal prakticky ihned po založení Měšťanského pivovaru v roce 1842. První zahraniční sudy putovaly do Vídně a již v roce 1873 se pivo vyváželo do Spojených států.
- Japonská skupina Asahi Group Holdings vlastní Plzeňský Prazdroj od roku 2017, kdy jej odkoupila od nadnárodního gigantu SABMiller.
- Hliníková plechovka se dá recyklovat donekonečna bez ztráty kvality materiálu. V České republice se aktuálně připravuje legislativa pro zavedení plošného zálohového systému, který by měl míru recyklace výrazně zvýšit.
Zdroj


