Americký trh hlásí rekordní firemní útraty v restauracích. Proč by tento trend měl zajímat i české podniky

Americká gastronomie zažívá schizofrenní období. Na jedné straně stojí běžný spotřebitel, kterého inflace a rostoucí ceny položek na menu nutí omezovat návštěvy restaurací. Na straně druhé operuje host s firemní kreditní kartou, pro kterého cena nehraje primární roli. Podle aktuální zprávy State of Business Dining, kterou vydala společnost Dinova, dosahuje objem firemního stravování ve Spojených státech hodnoty 250 miliard dolarů ročně. To představuje zhruba 23 procent veškerých výdajů za jídlo mimo domov.

Tento propastný rozdíl mezi opatrností běžných domácností a uvolněnými rozpočty korporací vytváří na trhu dvourychlostní ekonomiku. Zatímco rodinné restaurace bojují o každého hosta, podniky orientované na byznysovou klientelu hlásí růst. Jen v březnu 2026 stouply tržby v tomto segmentu meziročně o 8,5 procenta a návštěvnost vzrostla o 5,3 procenta.

Oběd jako investice do byznysu

Prezidentka společnosti Dinova Alison Quinn upozorňuje, že vyprávění o klesající kupní síle spotřebitelů opomíjí podstatný detail. Pro firemního strávníka s účtem na výdaje není jídlo zbytnou položkou, ale investicí. Zatímco běžný host vnímá večeři jako náklad na volný čas, obchodní zástupce ji bere jako nástroj k uzavření smlouvy nebo utužení vztahů s klienty.

Firemní stravování se historicky dělí na dvě hlavní kategorie: diety při pracovních cestách a reprezentační výdaje. Zatímco diety bývají striktně limitované a zaměstnanci se při nich chovají spíše racionálně, reprezentační výdaje určené na péči o klienty mají mnohem volnější pravidla. Právě tato druhá kategorie táhne průměrnou útratu nahoru. Objednávají se dražší vína, vícero chodů a prémiové suroviny, protože cílem není jen zahnat hlad, ale udělat dojem.

Tato psychologická odlišnost činí firemní segment výrazně odolnějším vůči ekonomickým výkyvům. Zprávu, kterou pro Dinovu mediálně komunikuje Ryan Gerding z agentury EAG Advertising & Marketing, podepírají data z milionů transakcí firemními kartami. Ukazuje se, že byznysoví hosté utrácejí více, jejich návštěvy jsou předvídatelnější a často plní restaurace v časech, kdy běžní hosté nepřijdou - typicky během pracovního týdne.

Návrat do kanceláří a vzestup regionů

Zajímavým zjištěním je geografické rozložení těchto výdajů. Firemní peníze už netečou výhradně do luxusních steakhouseů na Manhattanu nebo v centru Chicaga. Data ukazují přesun útrat do sekundárních trhů, které se profilují jako nové destinace pro konference a firemní setkání.

Překvapivý je také fakt, že 72 procent výdajů za firemní stravování končí u menších, nezávislých a regionálních značek. Korporátní hosté zjevně vyhledávají autentičtější lokální podniky spíše než unifikované nadnárodní řetězce. K tomuto trendu přispívá i postupný návrat zaměstnanců do kanceláří, který oživuje poptávku po pracovních obědech a posezeních po pracovní době.

Proč by americká data měla zajímat české restauratéry

Ačkoliv se bavíme o americkém trhu, základní principy firemního stravování fungují v České republice velmi podobně. I tuzemská gastronomie aktuálně naráží na cenový strop u běžných spotřebitelů. Cena poledního menu ve velkých městech překročila psychologické hranice a mnoho zaměstnanců si raději nosí jídlo v krabičkách.

Zároveň ale české firmy nadále disponují takzvanými reprezentačními fondy. V době, kdy je těžké konkurovat pouze výší mzdy, využívají společnosti společné večeře, teambuildingy a pracovní snídaně jako nástroj pro udržení zaměstnanců a budování firemní kultury. Praha tradičně funguje jako hlavní magnet, ale podobně jako v USA i u nás vidíme vzestup sekundárních trhů. Města jako Brno, Olomouc nebo Ostrava hostí stále více oborových konferencí, což lokálním podnikům přináší bonitní klientelu.

Pro tuzemské provozovatele z amerických dat vyplývá jedna podstatná úvaha. Spoléhat se v současné ekonomické situaci pouze na běžného kolemjdoucího hosta představuje riziko. Podniky, které dokážou aktivně oslovit firemní klientelu - ať už nabídkou oddělených salonků pro jednání, možností platby na fakturu nebo speciálními balíčky pro teambuildingy - získávají stabilní a vysoce ziskový zdroj příjmů, který dokáže vykrýt slabší dny v týdnu.

Věděli jste?

• V mnoha evropských zemích podléhají výdaje na reprezentaci přísným daňovým pravidlům. V České republice například nelze běžné pohoštění obchodních partnerů v restauraci odečíst z daňového základu, přesto firmy tyto náklady ochotně nesou jako nutnou součást budování vztahů.
• Průměrná útrata na osobu při firemní večeři bývá podle oborových statistik o 30 až 50 procent vyšší než u běžného stolu, a to především díky vyšší konzumaci prémiového alkoholu a dražších položek z menu.