Kapr na černo jako lákadlo pro Italy. Nový podcast provází turisty po zámeckých kuchyních

Italští turisté patří k těm nejnáročnějším, pokud jde o jídlo na cestách. Přesvědčit je, aby opustili bezpečí pražských restaurací a vydali se zkoumat regionální českou kuchyni, vyžaduje víc než jen strohý seznam památek. Agentura CzechTourism proto vsadila na formát, který propojuje historii, architekturu a gastronomii prostřednictvím vyprávění. Vznikla podcastová série s názvem Tra i castelli della Boemia e Moravia (Mezi zámky Čech a Moravy), která cílí na uživatele populární italské platformy Loquis.

Hlavním průvodcem patnáctidílného seriálu není moderní influencer, ale fiktivní postava římského cukráře Cesareho Fortiho. Ten se ve druhé polovině 19. století vydává na cestu po českých zemích ve společnosti šlechtice Rudolfa von Haase. Hlas mu propůjčil známý italský herec Stefano Fresi. Cukrář na své pouti poznává zámecká sídla, nahlíží pod pokličky tehdejších kuchařů a z každé zastávky si odváží inspiraci pro vlastní cukrářské dílo.

Aristokratická gastronomie 19. století

Zasazení příběhu do 19. století nabízí zajímavý vhled do vývoje středoevropské kuchyně. Zámecké kuchyně v českých zemích tehdy fungovaly jako křižovatky evropských vlivů. Šlechtické rody běžně zaměstnávaly francouzské či italské šéfkuchaře, kteří museli pracovat s lokálními surovinami a přizpůsobovat své techniky místním zvyklostem. Vznikala tak specifická fúze, kde se vysoká evropská gastronomie potkávala s českou tradicí lovu, rybníkářství a zpracování lesních plodů.

Právě tento historický kontext umožňuje prezentovat českou kuchyni zahraničnímu publiku v jiném světle. Nejde o těžká hospodská jídla 20. století, ale o rafinovanou aristokratickou tabuli. Tvůrci podcastu při psaní scénářů vycházeli z dobových kulinářských pramenů a architektonické dokumentace, aby fiktivní příběh stál na reálných historických základech.

Od medvědího česneku po perník v omáčce

Každá epizoda se váže ke konkrétnímu místu a jeho kulinářské stopě. V Manětíně tak posluchači objevují vůni medvědího česneku v barokních lesích, v Buchlovicích se seznamují s tradicí drobných svatebních koláčků. V Hradci nad Moravicí pak hlavní hrdina vytváří dezert inspirovaný novogotickými věžemi místního Červeného zámku.

Z gastronomického hlediska je nejzajímavější zastávka v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde se italský cukrář setkává s pohořelickým kaprem na černo. Tento pokrm představuje jeden z nejstarších a nejkomplexnějších receptů české historie. Tmavá omáčka, jejíž základ tvoří povidla, sušené švestky, ořechy, tmavé pivo a kořenová zelenina, se tradičně zahušťovala strouhaným perníkem. Pro italské patro, zvyklé na spíše lehčí úpravy ryb s olivovým olejem a bylinkami, jde o naprosto odlišný, hutný chuťový profil, který v sobě nese silný otisk středoevropského podnebí a surovin.

Zvukový turismus a boj o regiony

Volba platformy Loquis ukazuje na rostoucí trend takzvaného audio turismu. Aplikace funguje na bázi geolokace - jakmile se cestovatel přiblíží k dané památce, telefon mu automaticky nabídne příslušnou epizodu. Loni tato italská služba zaznamenala přes 10 milionů přehrání od více než dvou milionů posluchačů.

Pro český cestovní ruch má projekt ryze pragmatický cíl. Itálie představuje stabilní a silný trh. V loňském roce přijelo do Česka přes 426 tisíc italských turistů, kteří zde strávili více než milion nocí. Zásadní problém ovšem spočívá v jejich distribuci. Přibližně 82 procent z nich nikdy neopustí hranice Prahy.

Ředitel České centrály cestovního ruchu František Reismüller vidí v příbězích cestu, jak tento nepoměr změnit. Podle něj dnešní cestovatelé hledají atmosféru a emoce, které je inspirují k výletům mimo hlavní město. Luboš Rosenberg, ředitel zahraničního zastoupení v Itálii, doplňuje, že cílem je podpořit delší pobyty a motivovat Italy k cestování autem po českých regionech. Prvních pět dílů je již k dispozici, další budou následovat v průběhu léta a na začátku září. Zda fiktivní cukrář Cesare Forti dokáže reálně přesměrovat italské turisty z Karlova mostu na Moravu, ukážou až statistiky návštěvnosti v příštích sezonách.

Věděli jste?

• Kapr na černo patřil po staletí k nejluxusnějším českým pokrmům. Než se v 19. století prosadil smažený kapr s bramborovým salátem, byla právě tato sladkokyselá úprava s perníkem a sušeným ovocem typickým štědrovečerním jídlem v bohatších rodinách.
• Italští stavitelé, architekti a umělci zanechali v českých zemích obrovskou stopu. Během renesance a baroka se podíleli na stavbě mnoha zámků a paláců, čímž přirozeně ovlivňovali i dobovou kulturu stolování.
• Medvědí česnek, který v podcastu figuruje v epizodě o Manětíně, zažívá v posledních deseti letech v české gastronomii obrovskou renesanci. Zatímco dříve šlo spíše o lokální jarní tradici sběračů, dnes se objevuje v menu většiny fine diningových restaurací.