Prazdroj prodal méně piva. Za propadem nestojí jen chladné léto, ale i ústup klasických desítek
Největší český pivovar loni zaznamenal dvouprocentní pokles domácích prodejů. Zatímco spotřeba tradičních výčepních piv klesá, ležáky a plechovky naopak posilují svou pozici na trhu.
iFoto: Plzeňský Prazdroj Plzeňský Prazdroj loni na domácím trhu prodal 7,17 milionu hektolitrů piva. Meziroční pokles o dvě procenta pivovar připisuje především chladnějšímu počasí během letních měsíců a celkovému útlumu spotřeby. Za těmito čísly se ovšem skrývá mnohem hlubší proměna českého pivního trhu, která probíhá již několik let a postupně mění zažité zvyklosti tuzemských konzumentů.
Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik upozorňuje, že loňský rok patřil k nejchladnějším za poslední dekádu. Průměrná teplota dosáhla 8,3 stupně Celsia, přičemž klíčové letní měsíce výrazně zaostaly za předchozími roky. Počasí tradičně funguje jako hlavní hybatel pivních prodejů, nicméně aktuální data ukazují, že se český trh potýká se strukturálními změnami, které pouhý výkyv teplot nevysvětlí.
Konec nadvlády výčepních piv
Nejvýraznějším trendem současnosti je pokračující ústup klasických desítek, tedy výčepních piv. Jejich prodeje loni klesly o čtyři procenta. Historicky přitom desítka fungovala jako základní stavební kámen české pivní kultury. Během dvacátého století představovala cenově dostupný nápoj, který se konzumoval ve velkých objemech. Dnes se preference zákazníků přesouvají k ležákům, jejichž odbyt naopak o 1,2 procenta vzrostl.
Tento posun odborníci označují jako prémiovizaci trhu. Češi sice pijí piva objemově méně, ale častěji sahají po plnějších a vícestupňových variantách. Růst táhnou značky jako Radegast 12, Ratar nebo tradiční Pilsner Urquell. Značný nárůst o 22 procent zaznamenal také ležák Proud, který pivovar uvedl na trh s cílem oslovit mladší dospělé konzumenty vyhledávající nižší hořkost a menší obsah alkoholu.
Chladné léto se podepsalo i na kategorii nealkoholických piv, která v předchozích letech zažívala strmý vzestup. Loni jejich prodeje klesly o pět procent. Nealkoholické pivo se v posledním desetiletí vymanilo z pozice nouzové volby pro řidiče. I přes loňský pokles tvoří nealko zhruba 11 procent všech tuzemských prodejů Prazdroje.
Boj o přežití české hospody
Změny se odehrávají také v místech, kde lidé pivo konzumují. Prodeje čepovaného piva v gastronomii oslabily o čtyři procenta, zatímco v obchodech klesly pouze o procento. Přesun spotřeby z hospod do domácností urychlila pandemie a následná inflační vlna, která výrazně zvedla ceny v restauracích. Prazdroj si přesto udržuje nadprůměrný podíl prodejů v gastronomii, který činí 34 procent, zatímco celorepublikový průměr se pohybuje kolem 29 procent.
Pivovary si uvědomují, že tradiční hospodská kultura potřebuje finanční i metodickou podporu. Jiří Klabzuba, obchodní ředitel Prazdroje pro hospody a restaurace, uvádí, že pivovar ročně investuje do gastronomie přes 420 milionů korun. Tyto prostředky směřují do vybavení výčepů, úprav interiérů nebo školení personálu. Novinkou je program Speciály z Prazdroje, který podnikům umožňuje častěji rotovat nabídku na čepu, a také podpora v oblasti digitalizace a zefektivnění provozu.
Plechovky čekají na zálohový systém
Zásadní proměnou prochází i obalové portfolio. Zatímco vratné skleněné lahve si s 34 procenty drží první místo, plechovky loni poprvé dotáhly sudy a shodně tvoří 31 procent prodejů. Tankové pivo představuje necelá čtyři procenta. Vzestup plechovek je razantní - ještě v roce 2016 tvořily pouze desetinu produkce pivovaru.
Rostoucí obliba hliníkových obalů otevírá důležité legislativní a ekologické téma. Roman Trzaskalik upozorňuje, že v Česku chybí efektivní systém sběru prázdných plechovek, ze kterých by bylo možné vyrábět nové. Aktuálně se vysbírá necelá třetina vypitých plechovek a materiál často končí v jiných odvětvích. Tato situace úzce souvisí s připravovanou legislativou o plošném zálohování PET lahví a plechovek. Ministerstvo životního prostředí plánuje spuštění zálohového systému v nejbližších letech, což by mělo zajistit uzavřenou smyčku recyklace a snížit ekologickou stopu nápojového průmyslu. Pro pivovary bude přechod na tento systém znamenat nutnost masivních investic do logistiky a úpravy etiket.
Věděli jste?
- Vratná skleněná lahev se v českých podmínkách naplní v průměru 26krát a její životnost dosahuje sedmi až osmi let.
- Plzeňský Prazdroj exportuje své produkty do téměř padesáti zemí světa, což z něj činí největšího vývozce českého piva.
- Tankové pivo, které dnes tvoří prémiový segment čepovaného piva, začal Prazdroj ve větším měřítku zavádět do hospod v polovině devadesátých let jako reakci na poptávku po nepasterizovaném pivu.
Zdroj