Spotřeba vína padá na šedesátileté minimum. Přesto se z něj stává vyhledávaný investiční nástroj
Lidé pijí nejméně vína za posledních šedesát let, finanční hodnota trhu ale paradoxně roste. Zatímco levná produkce bojuje o odbyt, prémiové lahve a investiční edice přitahují pozornost fondů i asijských sběratelů. Na lukrativní trend reagují i tuzemská vinařství.
iFoto: Reagan M./Unsplash Globální trh s vínem zažívá neobvyklý rozpor. Zatímco celosvětová spotřeba se loni propadla na 214,2 milionu hektolitrů, což představuje nejnižší hodnotu za posledních šedesát let, finanční objem celého odvětví vytrvale roste. Podle dat ze zprávy Moore Global Wine Report by celková hodnota trhu měla do roku 2027 stoupnout o téměř pětinu na 412,9 miliardy dolarů. Za tímto zdánlivým nelogickým vývojem stojí fenomén zvaný premiumizace. Lidé pijí méně, ale za lahve utrácejí více peněz.
Tento posun spotřebitelského chování formuje hned několik faktorů. Nastupující generace omezují konzumaci alkoholu z důvodu zdravějšího přístupu k životnímu stylu a na trhu posilují nealkoholické alternativy. Když už se zákazníci rozhodnou pro víno, nehledají anonymní produkci ze supermarketu. Vyžadují jasný původ, ekologický přístup a řemeslné zpracování. Levná stolní vína tak ztrácejí odbyt, zatímco producenti s omezenou produkcí a silným jménem nestíhají uspokojovat poptávku.
Od britských obchodníků k blockchainu
Sběratelství vína má dlouhou tradici, ale jako skutečný investiční nástroj se začalo formovat až na přelomu tisíciletí. Zlomovým momentem bylo založení londýnské burzy Liv-ex v roce 2000, která přinesla do neprůhledného obchodu s raritními lahvemi standardizovaná data a indexy. Dlouhodobé statistiky ukazují, že přední světové indexy kvalitního vína dosahují průměrného ročního zhodnocení kolem osmi až deseti procent. Oproti akciovým trhům vykazují nižší výkyvy a nereagují tak citlivě na pohyby úrokových sazeb.
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, upozorňuje, že těžiště trhu se přesouvá od objemu k produktům s vysokou marží. Pro ochranu investic se navíc začínají využívat moderní technologie. Některá vinařství implementují blockchain pro sledování původu lahví a zamezení padělkům, což posiluje důvěru kupujících. Samotný nákup investičního vína ovšem neznamená uložení lahve do domácího sklepa. Aby si víno udrželo hodnotu na sekundárním trhu, musí majitel doložit bezchybnou provenienci. Lahve proto obvykle nikdy neopustí specializované celní sklady s řízenou teplotou a vlhkostí.
Asijský apetit a moravská stopa
Tradičními tahouny investičního trhu vždy byly francouzské regiony Bordeaux a Burgundsko, ke kterým se postupně přidalo italské Piemonte nebo americká Napa Valley. Zásadní impuls pro růst cen přišel v roce 2008, kdy Hongkong zrušil dovozní clo na víno a stal se asijským centrem obchodu s luxusním alkoholem. Poptávka z Asie od té doby formuje cenotvorbu těch nejvzácnějších ročníků.
Tohoto trendu se snaží využít i tuzemští producenti. Jiří Kabelka, majitel společnosti Mansako a spolumajitel vinařství Bzenia, potvrzuje rostoucí zájem zahraničních klientů. Jeho vinařství, které sídlí v tradiční slovácké obci Bzenec, připravuje limitované edice cílené právě na asijský trh. Kabelka staví na autenticitě a minimálních zásazích ve sklepě. Mošt kvasí spontánně bez přidaných ušlechtilých kvasinek, což rezonuje s celosvětovou poptávkou po naturálních vínech.
Kromě samotného prodeje lahví zkouší moravští vinaři i alternativní obchodní modely. Zahraničním investorům nabízejí adopci celých sudů na dálku nebo prodej archivních ročníků, které v případě bzeneckých sklepů sahají až do druhé poloviny dvacátého století. Vznikají tak ucelené služby zahrnující profesionální archivaci a privátní degustace.
Víno jako alternativní aktivum vyžaduje specifický přístup. Podle Kymličky nejde o nástroj pro rychlé spekulace, ale spíše o strategické rozložení rizika v portfoliu. Trh s luxusním alkoholem sice umí nabídnout zajímavá čísla, ale podléhá změnám vkusu a vyžaduje od investorů značnou trpělivost. Kdo nakoupí špatný ročník nebo podcení skladování, může místo zhodnocení získat jen velmi drahou lahev octa.
Věděli jste?
- Nejdražší standardní lahví vína prodanou v aukci se stalo burgundské Domaine de la Romanée-Conti ročníku 1945. V roce 2018 za ni kupec v síni Sotheby's zaplatil v přepočtu přes dvanáct milionů korun.
- Index Liv-ex Fine Wine 100, který sleduje cenový vývoj stovky nejvyhledávanějších vín světa, se počítá každý měsíc a slouží jako hlavní barometr zdraví globálního trhu s vínem.
- Padělání raritních vín je obrovský byznys. Nejznámější podvodník Rudy Kurniawan dokázal ve své domácí laboratoři v Kalifornii vyrobit falešné lahve za desítky milionů dolarů, než ho v roce 2012 zatkla FBI.
Zdroj


