Značka Regionální potravina hledá nové vítěze. Průzkum ukazuje ochotu Čechů připlácet si za lokální původ

Český trh s potravinami prochází v posledních letech proměnou, kterou pohání snaha spotřebitelů znát původ toho, co jedí. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství aktuálně spouští sedmnáctý ročník soutěže Regionální potravina. Ocenění, které má podobu charakteristického zelenomodrého loga, mohou získat pouze mikro, malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. V každém kraji se soutěží v devíti kategoriích a vítěz může být vždy jen jeden.

Lednový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že osm z deseti českých spotřebitelů tomuto označení důvěřuje. Sedm z deseti dotázaných navíc uvedlo, že jsou ochotni si za takto označené výrobky připlatit. Lidé si značku spojují s domácími surovinami, čerstvostí a podporou lokální ekonomiky. Výrobci loni do soutěže přihlásili téměř dva tisíce produktů, což představovalo historický rekord a účast pěti set různých producentů.

Záplava log a pečetí na českém trhu

Český spotřebitel se při nákupu pohybuje v poměrně nepřehledném prostředí plném různých certifikací. Historicky nejznámější národní značkou kvality je Klasa, kterou stát uděluje od roku 2003. Ta se ovšem orientuje na celostátní trh a často ji získávají i velcí průmysloví producenti potravin. Regionální potravina vznikla o několik let později s odlišným zadáním - zacílit výhradně na menší výrobce, kteří nedisponují rozpočty na celostátní marketing a jejichž odbyt se přirozeně váže na konkrétní kraj.

Omezení velikosti podniku na maximálně 250 zaměstnanců představuje pojistku, aby ocenění nekončilo u nadnárodních koncernů. Podmínkou pro zisk loga je také prokazatelný regionální původ a vysoký podíl místních surovin. Pro mnoho malých pekařů, uzenářů nebo sýrařů funguje toto státní razítko jako vstupenka do regálů obchodních řetězců, které by s nimi jinak o zalistování lokálních položek vůbec nejednaly.

Boj s inflací a slevovými akcemi

Ochota Čechů připlácet si za lokální potraviny naráží na ekonomickou realitu. Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším podílem potravin prodaných ve slevových akcích - v některých kategoriích se v promocích prodá přes šedesát procent objemu. Během nedávné inflační krize tlak na cenu ještě zesílil. SZIF proto loni spustil kampaň Potraviny k nezaplacení, která se snaží pozornost nakupujících přesměrovat od cenovky k hodnotě lidské práce a kvalitě surovin.

Kateřina Ratajová, ředitelka Odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF, k aktuálním datům poznamenává, že zákazníci vnímají vítězné potraviny jako záruku kvalitního složení a odpovědného přístupu k výrobě. Za tyto produkty utrácejí peníze i v situaci, kdy mají na výběr levnější průmyslové varianty.

Peníze, které neopustí kraj

Nákup lokálních potravin přesahuje rovinu gastronomie a dotýká se regionální ekonomiky. Peníze utracené za výrobek od místního farmáře nebo zpracovatele zůstávají v daném regionu, kde generují další ekonomickou aktivitu a udržují pracovní místa na venkově. Tento multiplikační efekt je pro stabilitu menších obcí podstatný.

Vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka upozorňuje, že výběrem regionálního výrobku spotřebitelé nepodporují anonymní řetězec, ale konkrétní farmu či rodinu. Každý oceněný výrobek podle něj přispívá k tomu, aby se peníze vracely do místních komunit.

Pro výrobce představuje logo konkurenční výhodu, která jim pomáhá odlišit se od masové produkce. Zda se tento trend udrží a přetaví do trvalé změny nákupního chování, ukážou až prodejní data z letošního roku, kdy se očekává mírné oživení spotřebitelské poptávky.

Věděli jste?

• Značka Regionální potravina se uděluje na dobu čtyř let, poté musí výrobce kvalitu a složení produktu znovu obhájit.
• Vítězné produkty z jednotlivých krajů se pravidelně objevují na speciálních ochutnávkách a farmářských trzích, které SZIF dotuje.
• Kromě loga Regionální potravina a Klasa spravuje stát také značení Bio zebra pro produkty ekologického zemědělství.