Konec kasírtašek na vsi? Prazdroj a Qerko vedou konzervativní hospodské do digitální éry

Tradiční česká hospoda, kde se platí výhradně zmačkanými bankovkami z kožené kasírtašky, pomalu mizí z mapy. Podle aktuálních dat zavřelo v Česku za posledních pět let zhruba čtyři tisíce klasických hospod. Tento úbytek nelze svést pouze na pandemii nebo inflační krizi. Změnilo se samotné chování spotřebitelů, kteří od gastronomických provozů vyžadují jiný standard služeb než před dekádou. Plzeňský Prazdroj, největší hráč na domácím pivním trhu, si tuto realitu uvědomuje. Aby měl své pivo kde čepovat, začal se vedle péče o kvalitu výčepů soustředit na technologickou gramotnost samotných hostinských.

Tlak na bezhotovostní ekonomiku

Historicky prošla česká gastronomie první velkou vlnou nucené digitalizace s plošným zavedením elektronické evidence tržeb. Přestože byl tento systém později zrušen, řada podniků si díky němu zvykla na modernější pokladní systémy. Přesto podle průzkumu agentury Data Servis stále funguje téměř pětina hospod v čistě hotovostním režimu. Geografické nůžky jsou přitom rozevřené doširoka. Zatímco v Praze akceptuje bezhotovostní platby 96 % podniků, na venkově je to pouhých 45 %.

Hospodští často argumentují vysokými bankovními poplatky za transakce a administrativní zátěží. Zákaznická data ale mluví jasně. Zhruba 70 %návštěvníků restaurací preferuje platbu kartou nebo telefonem. Pro 11 % hostů je absence platebního terminálu dokonce absolutní překážkou k návštěvě. Zakladatel aplikace Qerko Lukáš Kovač k tomu dodává, že ačkoliv stále dominuje klasická bankovní karta, rychle roste podíl plateb přes mobilní telefony a QR kódy.

Zavedení moderních platebních metod má přitom přímý dopad na ekonomiku podniku. Hosté, kteří nejsou limitováni obsahem své peněženky, vykazují v průměru o 15 až 20 % vyšší útratu. Rychlejší placení navíc zkracuje dobu, po kterou stůl zůstává obsazený neplatícím hostem. Číšníci ušetří průměrně čtyři minuty na jeden stůl, což ve vytížených provozech představuje desítky hodin měsíčně, které může personál věnovat samotnému servisu.

Synergie pivovaru a technologických startupů

Zajímavý je byznysový přesah celé iniciativy. Prazdroj nespolupracuje pouze se samotným Qerkem, ale s celou zastřešující společností Piano. Ta pod křídly investiční skupiny Miton sdružuje osm různých gastronomických softwarů, od pokladních systémů Septim přes rezervační nástroje až po personální aplikaci Grason. V čele Piana navíc stojí Tomáš Mráz, který předtím patnáct let vedl obchod právě v Plzeňském Prazdroji. Znalost terénu a potřeb hospodských se tak přelévá z korporátního pivovarnictví do technologického startupu.

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik vidí v digitalizaci cestu ke stabilizaci trhu. Pivovar aktuálně dodává pivo do zhruba tisícovky podniků, které Qerko využívají, a tento počet plánuje letos zdvojnásobit. Nejde přitom jen o samotné placení. Moderní systémy umožňují přesné sledování takzvaných food costů, tedy nákladů na suroviny, a celkovou analytiku provozu. V době tenkých marží je právě detailní přehled o ziskovosti jednotlivých položek na menu hranicí mezi přežitím a krachem.

Boj o pozornost na sítích

Technologický dluh českých hospod se projevuje i v marketingu. Podle dat agentury PPM Factum Research sleduje profily restaurací na sociálních sítích třetina populace. Lidé zde hledají denní menu, otevírací dobu nebo inspiraci pro víkendový oběd. Přesto má profil na Instagramu, který je pro prezentaci jídla vizuálně nejvhodnější, založeno jen 28 % českých podniků. Prazdroj proto v rámci své platformy První u zdroje spustil sérii regionálních workshopů, kde hostinské učí základům online marketingu, správě profilů na Google mapách nebo využití umělé inteligence pro tvorbu textů.

Přechod od křídou psaných tabulí k digitálnímu řízení podniku nebude pro mnoho tradičních hospodských jednoduchý. Propojení silného dodavatele s technologickými firmami však ukazuje, že tlak na efektivitu už nepřichází jen od nespokojených hostů, ale i od klíčových obchodních partnerů.

Věděli jste?

• Platba přes QR kód u stolu se poprvé masivně rozšířila v asijských zemích, v Evropě její nástup dramaticky urychlila až pandemie covidu-19 a snaha o bezkontaktní obsluhu.
• Psychologické studie ukazují, že při platbě digitální cestou mají hosté tendenci nechávat procentuálně vyšší spropitné, protože přednastavené volby v aplikacích (například 10 %) eliminují trapné zaokrouhlování drobných.
• Investiční skupina Miton, která stojí za společností Piano, má v portfoliu i další úspěšné projekty spojené s gastronomií, historicky stála například u zrodu služby Dáme jídlo.