Aplikace místo výživového poradce. Startup zkouší naučit umělou inteligenci odhalovat průmyslově zpracované potraviny

Na newyorském veletrhu Summer Fancy Food Show se představila platforma, která slibuje konec nadvlády marketingových rozpočtů. Pomocí umělé inteligence chce nakupujícím v reálném čase ukázat, co přesně jedí.

Aplikace místo výživového poradce. Startup zkouší naučit umělou inteligenci odhalovat průmyslově zpracované potraviny iFoto: WISEcode.ai

Na první pohled to působí jako technologická zajímavost z amerického trhu, ale ve skutečnosti se díváme na trend, který bude v následujících letech formovat chování spotřebitelů. Aplikace, které slibují rozklíčovat složení potravin pouhým namířením fotoaparátu na čárový kód, se budou objevovat čím dál častěji. Zda se stanou běžnou součástí našich nákupů? S ohledem na rostoucí zájem o zdravý životní styl a překotný rozvoj umělé inteligence je to vysoce pravděpodobné.

Konec marketingové iluze

Na newyorském veletrhu Summer Fancy Food Show, který tradičně patří spíše ochutnávkám řemeslných sýrů a prémiových olivových olejů, letos vzbudila pozornost technologická společnost WISEcode. Její zakladatel a ředitel Peter Castleman zde představil platformu FoodTruth a bezplatnou aplikaci UPF Detector. Ta má uživatelům po naskenování produktu během několika sekund odpovědět na aktuálně nejčastější otázku v oblasti výživy: jedná se o vysoce průmyslově zpracovanou potravinu?

Castleman během své prezentace poznamenal, že v současnosti víme více o svém řidiči Uberu než o tom, čím krmíme vlastní děti. Podle něj potravinářský průmysl po desetiletí soutěžil především v oblasti vnímání značky, obalového designu a umístění v regálech. Umělá inteligence spojená s rozsáhlými databázemi má tuto bariéru odstranit a přesunout pozornost k reálnému složení.

Hon na modifikované škroby

Zkratka UPF (ultra-processed foods) v posledních letech dominuje nutričním debatám. Zatímco dříve spotřebitelé sledovali především kalorie, tuky nebo cukry, dnes se pozornost upírá k samotné míře technologického zpracování. Koncept vychází z takzvané klasifikace NOVA, kterou v roce 2009 představili vědci z univerzity v brazilském São Paulu. Ti rozdělili potraviny do čtyř skupin podle toho, jak moc se vzdálily svému původnímu stavu.

Vysoce průmyslově zpracované potraviny, plné emulgátorů, modifikovaných škrobů, barviv a konzervantů, tvoří čtvrtou a nejproblematičtější kategorii. Aplikace od WISEcode, která má v databázi přes milion položek, slibuje právě tyto složky rychle identifikovat. Brzy ji má doplnit nástroj WISEcoach, který bude fungovat jako personalizovaný výživový poradce přizpůsobený individuálním cílům uživatele.

Evropská inspirace a americký byznys

Podobné snahy tu už byly. V Evropě si obrovskou popularitu získala francouzská aplikace Yuka, která hodnotí potraviny na základě nutričního profilu a přítomnosti sporných aditiv. Americký trh je však v tomto ohledu specifičtější. Tamní legislativa a pravidla úřadu FDA povolují řadu přísad, které jsou na evropském trhu zakázané nebo přísně regulované. O to větší smysl má pro amerického spotřebitele nástroj, který mu pomůže se v nepřehledných etiketách zorientovat.

Zajímavý je především obchodní model celého projektu. Aplikace pro běžné uživatele je sice zdarma, ale firma současně spouští certifikační program pro výrobce. Značky, jejichž produkty projdou sítem a nebudou vyhodnoceny jako UPF, si mohou zaplatit právo používat na obalech pečeť Non-UPF Verified. Jde o osvědčený byznysový postup, který známe například u certifikací Fairtrade, bio produktů nebo označení bez genetické modifikace (Non-GMO).

Velké potravinářské koncerny disponují obrovskými prostředky na vývoj a dokážou své receptury poměrně rychle upravit tak, aby vyhovovaly novým algoritmům. Bude zajímavé sledovat, zda tlak podobných aplikací povede ke skutečnému zlepšení kvality potravin, nebo jen k sofistikovanějšímu kličkování mezi definicemi toho, co ještě je a co už není průmyslově zpracované.

Věděli jste?

  • Klasifikace NOVA, která definuje vysoce průmyslově zpracované potraviny, čelí i kritice z řad vědců. Někteří upozorňují, že do stejné kategorie spadá jak slazený sycený nápoj, tak průmyslově balený celozrnný chléb, ačkoliv jejich dopad na zdraví je odlišný.
  • V amerických supermarketech tvoří vysoce průmyslově zpracované potraviny podle některých odhadů téměř 60 procent veškerého sortimentu.
  • Veletrh Summer Fancy Food Show se v New Yorku koná již od roku 1954 a představuje jednu z nejdůležitějších událostí pro severoamerický trh se speciálními a prémiovými potravinami.

Zdroj


Mohlo by vás zajímat