Budvar mění formát prohlídek. V nasvícených sklepích nabídne pivo, které se nedostane do prodeje

Průmyslové pivovary dlouhé roky sázely při exkurzích na stejnou šablonu. Návštěvníci si vyslechli objemy ročního výstavu, prošli kolem nerezových trubek varny a na závěr dostali kelímek piva. Budějovický Budvar nyní zkouší jiný přístup. Od 29. května do 5. června pořádá Týden otevřených sklepů, který technický výklad nahrazuje zaměřením na senzoriku a atmosféru samotného zrání.

Trasa povede primárně přes ležácké sklepy, které pivovar pro tuto příležitost speciálně nasvítí. Hlavním lákadlem je ovšem degustace. Návštěvníci dostanou možnost ochutnat pivo přímo z tanku, a to včetně vzorků, které pivovar běžně nestáčí a neposílá do prodejní sítě. Může jít o pivo v různých fázích zrání nebo o experimentální várky, které sládci testují pouze pro interní potřeby.

Konec suchých čísel

Posun od industriální turistiky k zážitkovým formátům sledujeme v českém pivovarnictví už několik let. Menší řemeslné provozy naučily zákazníky vnímat pivo v kontextu jeho výroby a velké značky na to musí reagovat. Místo chlubení se kapacitou stáčecích linek se do popředí dostává samotný produkt v jeho nejsyrovější podobě. Nefiltrované a nepasterizované pivo, které neopustilo chlad ležáckého sklepa, nabízí zcela jiný chuťový profil než finální produkt v lahvi.

Tento trend potvrzuje i Barbora Povišerová, manažerka komunikace Budějovického Budvaru. Podle jejích slov chce pivovar ukázat své ležácké sklepy spíše jako zážitek než jako klasickou exkurzi. Kombinace specifického nasvícení, přirozeného chladu a vůně zrajícího piva má ukázat prostory z jiné perspektivy.

Cena za zrání

Právě ležácké sklepy představují pro českobudějovický podnik zásadní technologický i ekonomický bod. Zatímco globální pivovarský průmysl v posledních desetiletích masivně přecházel na urychlené kvašení a zrání v cylindrokónických tancích (CKT), Budvar si z velké části zachoval klasické horizontální ležácké tanky. Tento způsob výroby je náročnější na prostor i čas.

Doba zrání se u prémiového ležáku tradičně pohybuje kolem devadesáti dnů. Během této doby se v pivu zakulacuje hořkost, kvasinky dočišťují chuťový profil a přirozeně se váže oxid uhličitý. Dlouhé ležení váže obrovské množství kapitálu v nedokončené výrobě, což je luxus, který si většina nadnárodních pivovarských skupin z ekonomických důvodů nedovolí. Pro státní pivovar jde naopak o hlavní argument při exportu na západní trhy, kde se profiluje jako nositel tradiční české pivovarské školy.

Lokální publikum na prvním místě

Zajímavým aspektem akce je její zacílení. Přestože Budvar vyváží své pivo do desítek zemí světa a běžné prohlídky cílí z velké části na zahraniční turisty, Týden otevřených sklepů se obrací primárně na místní obyvatele. Vstřícná cenová politika se vstupenkou za sto korun, která zahrnuje i degustaci, ukazuje snahu o posílení vztahů s domovským regionem.

Pro pivovary velikosti Budvaru je udržení lokální loajality strategicky důležité. V době, kdy trh s pivem stagnuje a spotřebitelé mají na výběr ze stovek regionálních značek, funguje osobní zkušenost s výrobou lépe než plošná reklamní kampaň. Otevření běžně nepřístupných částí výroby a nabídka exkluzivních vzorků je osvědčeným nástrojem, jak si z místních obyvatel udělat ambasadory značky.

Věděli jste?

• Teplota v klasických ležáckých sklepích se celoročně udržuje těsně nad bodem mrazu, obvykle mezi 1 a 3 stupni Celsia.
• Horizontální ležácké tanky poskytují kvasinkám větší plochu pro usazování než moderní vertikální sila, což podle tradičních sládků přispívá k čistšímu chuťovému profilu piva.
• Pivo ochutnávané přímo z tanku obsahuje živé kvasinky a zbytkový extrakt, díky čemuž působí v ústech plnějším a chlebnatějším dojmem než filtrovaná verze.