Šedesát let Radegastu. Jak nošovický pivovar naučil Čechy pít hořké ležáky a Birell

Když se 7. července 1966 v Nošovicích slavnostně poklepávalo na základní kámen nového pivovaru, československý pivovarský průmysl se nacházel ve složité situaci. Většina tehdejších provozů pamatovala ještě časy rakousko-uherské monarchie, trpěla podinvestováním a technologicky zaostávala. Komunistické centrální plánování navíc nutně potřebovalo saturovat rostoucí poptávku po pivu v průmyslovém a hornickém regionu severní Moravy. Rozhodnutí postavit zcela nový provoz na zelené louce tak nebylo motivováno snahou o kulinářské inovace, ale čistě pragmatickou potřebou objemu.

Výrobce dnes ve svých materiálech uvádí, že nošovický provoz od počátků měnil české pivovarnictví. Při pohledu do historie je nutné toto tvrzení uvést do správných proporcí. Radegast skutečně přinesl revoluci, nešlo však o revoluci řemeslnou, nýbrž průmyslovou. Zatímco tradiční české pivovarnictví si zakládalo na otevřených kvasných kádích na spilkách, v Nošovicích se od počátku vsadilo na semikontinuální kvašení v uzavřených tancích s chladicím pláštěm. Tento krok, který tehdejší konzervativní sládci často kritizovali jako odklon od klasické české cesty, předznamenal masivní nástup cylindrokónických tanků (CKT) v devadesátých letech. Radegast tak v podstatě otestoval model velkokapacitní moderní výroby, který později převzala většina velkých domácích hráčů.

Sázka na hořkost proti proudu

Technologie by sama o sobě k úspěchu nestačila, pokud by pivo lidem nechutnalo. Zde sehrál stěžejní roli první nošovický sládek Jaromír Franzl. Pocházel z rodiny, jejíž pivovarská tradice sahala až do roku 1758, a do hypermoderního socialistického podniku vnesl osobní vizi. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dominovala československému trhu piva s plnějším, sladším a méně prokvašeným profilem. Franzl se rozhodl jít proti tehdejším zvyklostem a uvařil pivo s výrazně vyšší hořkostí.

Tento riskantní krok formoval nejen identitu samotné značky, ale postupně i preference celého národa. Dnes je vyšší hořkost jedním z hlavních marketingových taháků většiny velkých pivovarů, které se snaží reagovat na poptávku spotřebitelů po výraznějších chutích. Současná sládková Pivovaru Radegast Jana Tovaryšová v tomto trendu pokračuje, což dokládá i uvedení výčepního speciálu Ratar v roce 2019, který posunul hranici vnímání hořkosti v segmentu běžně dostupných piv opět o něco výše.

Technologie, která stvořila Birell

Pokud chceme hledat moment, kdy nošovický pivovar skutečně a nezpochybnitelně přepsal pravidla hry na českém trhu, musíme se posunout do devadesátých let. Ředitel pivovaru Ivo Kaňák připomíná, že podnik stál u zrodu zcela nové kategorie nealkoholických piv. Do té doby reprezentovalo české nealko pivo Pito, jehož chuťový profil odrazoval většinu konzumentů. Radegast v roce 1992 jako první v zemi nasadil technologii speciálních kvasinek, které při kvašení neprodukují alkohol, ale zachovávají pivní charakter nápoje.

Tato inovace, původně vyvinutá ve Švýcarsku, dala vzniknout značce Birell. Ta nejenže zcela ovládla domácí trh s nealkoholickým pivem, ale v podstatě naučila Čechy tento nápoj pít. Dnes tvoří nealkoholická piva a jejich ochucené varianty nejrychleji rostoucí segment celého nápojového průmyslu.

Odvaha k technologickým změnám zůstala v Nošovicích přítomná i v dalších dekádách. V polovině devadesátých let pivovar nahradil tradiční scezovací káď sladinovým filtrem, což byl další krok k maximalizaci výtěžnosti a efektivity, který vyvolal v oboru nemalé diskuse. Dnes se podnik soustředí především na provozní efektivitu a úsporu energií. Spotřeba 2,28 hektolitru vody na výrobu jednoho hektolitru piva představuje hodnotu, která se pohybuje hluboko pod celosvětovým průměrem velkých průmyslových provozů.

Věděli jste?

• Název Radegast nevybrali marketingoví experti, ale veřejnost v soutěži v roce 1969. Sešlo se 3 500 návrhů a vítěz si odnesl odměnu 1 000 korun.
• Mezi neúspěšnými návrhy na jméno nového piva figurovaly názvy jako Pinoš, Ogar, Jantar nebo Beskyd.
• První várka piva se v Nošovicích uvařila 3. prosince 1970, tedy více než čtyři roky po položení základního kamene.
• Radegast byl prvním českým pivovarem, který začal využívat bioplyn z vlastní čistírny odpadních vod k vytápění kotelny.