Umělá inteligence a 600 milionů. Radegast v Nošovicích staví novou stáčírnu lahví

Nošovický pivovar čeká největší technologická obměna za poslední roky. Současná linka na stáčení piva do vratných skleněných lahví funguje od roku 1997 a na podzim se definitivně zastaví. Plzeňský Prazdroj, pod který Radegast spadá, na jejím místě vybuduje zcela nový provoz za 600 milionů korun. První lahve z něj sjedou na jaře 2027.

Nová technologie zabere téměř dvojnásobnou plochu a vyžádá si i částečné rozšíření výrobní haly. Výkon stoupne na 50 000 lahví za hodinu, což v třísměnném provozu znamená produkci až 20 000 hektolitrů piva týdně. Ředitel pivovaru Ivo Kaňák si od investice slibuje navýšení dodávek lahvového piva minimálně o deset procent. Cesta jedné lahve od vstupu do myčky až po expedici na paletě potrvá zhruba dvě a půl hodiny.

Strojové učení místo prosté optiky

Nejzajímavějším prvkem nové linky je zapojení umělé inteligence do kontroly kvality. V pivovarnictví se AI nepoužívá k vymýšlení receptur, ale právě v průmyslové automatizaci a inspekci obalů. Vratné skleněné lahve představují pro kontrolní mechanismy specifický problém - obíhají trhem opakovaně, odírají se a nesou stopy opotřebení.

Starší generace optických inspektorů, které spoléhají na pevně dané geometrické parametry, mají často potíže rozeznat neškodnou oděrku nebo zaschlou kapku vody od skutečné praskliny či defektu hrdla. Výsledkem je takzvané falešné vyřazení, kdy stroj pošle do střepů naprosto v pořádku lahev. Systémy založené na strojovém učení se na tisících snímků trénují v rozpoznávání reálných vad. Dokážou mnohem přesněji vyhodnotit, zda je lahev bezpečná pro naplnění, zkontrolují správné nasazení korunkového uzávěru, přesnost etikety i čitelnost data spotřeby. Tím se snižuje množství zbytečného odpadu a prostoje na lince.

Sklo přežilo PET lahve i ofenzivu plechovek

Investice do masivní lahvové linky ukazuje, jak silnou pozici má tradiční vratné sklo na českém trhu. Když se v roce 1997 spouštěla současná nošovická stáčírna, trh s pivními obaly vypadal jinak. Pivovary tehdy teprve čekal boom piva v plastových PET lahvích, který po letech strmého růstu nakonec zcela splaskl a velké pivovary od něj z ekologických důvodů ustoupily.

Dnes sklu konkurují především hliníkové plechovky, jejichž podíl na trhu trvale roste díky nižší hmotnosti a snadné manipulaci. Přesto zůstává těžká, hnědá půllitrová lahev psychologickou kotvou českého pivaře. Zvýšení kapacity v Nošovicích naznačuje, že Prazdroj s tímto formátem dlouhodobě počítá jako s nosným pilířem maloobchodního prodeje.

Půlroční logistická operace

Výměna technologie takového rozsahu se neobejde bez úplné odstávky. Poslední pivo na staré lince se stočí na konci letošního září. Následovat bude demontáž, stavební úpravy a instalace strojů od německé společnosti Krones AG, která dodávala i původní vybavení. Plechovková a sudová linka v Nošovicích poběží dál bez omezení.

Výpadek produkce lahvového Radegastu během podzimu a zimy pokryjí ostatní pivovary ze skupiny Plzeňského Prazdroje. Pro pivovar to znamená náročnou logistickou operaci. Pivo uvařené v Nošovicích se bude muset převážet ve speciálních cisternách do stáčecích linek v Plzni nebo ve Velkých Popovicích. Převoz hotového, nestočeného piva na velké vzdálenosti vyžaduje přísné hygienické standardy a zamezení přístupu kyslíku, aby neutrpěla kvalita. Na celý proces bude dohlížet nošovická sládková Jana Tovaryšová.

Nová stáčírna přinese i úspory v provozu. Projekt počítá s instalací tepelných čerpadel a efektivnějším hospodařením s vodou, což je oblast, na kterou se Radegast dlouhodobě zaměřuje. Přesná data o energetických úsporách bude mít pivovar k dispozici až po zkušebním provozu v roce 2027.

Věděli jste?

• Německá firma Krones AG, která dodává technologii pro Nošovice, začínala v roce 1951 jako malá dílna. Dnes jde o globálního giganta - odhaduje se, že každá čtvrtá lahev nápoje na světě projde strojem od této společnosti.
• Radegast patří k celosvětovým premiantům ve spotřebě vody. Zatímco běžný oborový průměr se pohybuje kolem 4 až 5 hektolitrů vody na výrobu jednoho hektolitru piva, v Nošovicích spotřebují pouze 2,28 hektolitru.
• Pivovar v Nošovicích uvařil první várku v roce 1970. Jeho tehdejší sládek Jaromír Franzl prosadil výrazně hořkou chuť, což šlo zcela proti tehdejšímu trendu spíše sladších a méně chmelených piv.